217 C 56/2021-367 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení celkem částky 64 384,78 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně podle uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 12. 2019 odebírala od žalobkyně elektřinu, přičemž za dodanou elektřinu v období od 16. 12. 2019 do 25. 3. 2020 nezaplatila cenu ve výši 3 766,77 Kč (podle opravného vyúčtování dle skutečného odběru), dále nezaplatila smluvní pokutu z důvodu prodlení se zaplacením ve výši 2x 100 Kč. Protože žalovaná porušila svůj závazek setrvat ve smluvním vztahu se žalobkyní po dobu 30 měsíců, na kterou byla smlouva uzavřena, nárokuje po ní žalobkyně také podle smlouvy smluvní pokutu ve výši 28 x 2000 Kč (56 000 Kč), kdy smluvní pokuta je svou funkcí paušalizovanou náhradou škody vzniklé neodebráním pro žalovanou nasmlouvané elektřiny. Žalobkyně dále se žalovanou uzavřela dne 2. 12. 2019 smlouvu o sdružených dodávkách plynu, na základě které žalobkyně dodávala pro žalovanou na stejném odběrném místě na adrese , adresa, zemní plyn. Žalovaná nezaplatila za dodávku plynu v období od 4. 12. 2019 do 6. 5. 2020 částku 3 587,08 Kč, včetně dvou smluvních pokut ve výši 200 Kč. Dále žalovaná nezaplatila za sdružené služby dodávky plynu za období od 7. 5. 2020 do 29. 7. 2020 cenu ve výši 430,94 Kč a smluvní pokuty z důvodu prodlení s platbami ve výši 4 x 100 Kč. Taktéž žalovaná nezaplatila smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením vyúčtování dodávky plynu. Žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobním upomínkám žalobkyně. Dle žalobkyně je její nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 56 000 Kč důvodný, neboť smluvní vztah byl mezi účastníky byl uzavřen v jejich oboustranném podnikatelském postavení, lze tedy i u žalované důvodně předpokládat vyšší právní a ekonomické povědomí oproti běžným spotřebitelům a z něho důvodně předpokládané vědomé a odpovědné posouzení výhodnosti smluvního vztahu pro ni samotnou, včetně utvrzení povinnosti setrvat ve smluvním vztahu po sjednanou dobu smluvní pokutou. Smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě, transparentní formou, obsahově neodporuje zákonu a je přiměřeným a vyváženým utvrzovacím prostředkem k dodržení povinnosti žalované setrvat ve smluvním vztahu se žalobkyní po dobu 30 měsíců, za což se žalované od žalobkyně dostátá významného cenového zvýhodnění silové elektřiny oproti cenovému tarifu Standard, kterým je stanovena cena silové elektřiny při smlouvách na dobu neurčitou. Smluvní pokuta tak utvrzuje svobodně, na liberalizovaném trhu s elektřinou, umožňujícího žalované výběr dodavatele z konkurenčních nabídek, žalovanou přijatou povinnost odebírat od žalované elektřinu a platit za ni po smluvně danou dobu. Smluvní pokuta dále vedle zákonné utvrzovací funkce sleduje i účel reparační, když při poskytnuté slevě na ceně se musí žalobkyně zajistit proti pohybu cen energií a směnnému kurzu nákupem elektřiny na celé období trvání smlouvy, což s sebou obnáší významné riziko majetkové újmy v případě předčasného ukončení smlouvy a s tím spojené nemožnosti prodat nakoupenou elektřinu žalované, neboť může vzniknout rozdíl mezi v ceně elektřiny, kterou žalobkyně již zaplatila a aktuální cenou, za kterou by ji na trhu mohla prodat (dojde-li k poklesu cen). Další újma by byla způsobena v důsledku již zaplacených poplatků za rezervaci distribuční kapacity v přenosové soustavě. Jestliže smluvní pokuta také utvrzuje smluvní platební povinnosti žalované, byla sjednána v přiměřené výši, odpovídající judikatuře soudů, která jako přiměřenou shledala smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně. V neposlední řadě, pokud jde o vyváženost utvrzení povinností žalobkyně a žalované ze smlouvy, žalobkyně zvýraznila své veřejnoprávní povinnosti na trhu s elektřinou, které prostřednictvím veřejnoprávní regulace utvrzují povinnosti žalobkyně ze smlouvy k žalované, neboť v případě porušení smluvních povinností žalobkyně vůči žalované hrozí žalobkyni veřejnoprávní sankce, takže utvrzení splnění jen povinnosti žalované smluvní pokutou není nevyvážené.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. V souvislosti s rozhodnutím o úpadku žalované v insolvenčním řízení bylo řízení ze zákona až do zrušení konkurzu přerušeno.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ve věci bylo podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) opakovaně jednáno v nepřítomnosti žalované, která, ač řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila.4. Dne 25. 1. 2022 byl ve věci Okresním soudem v Kladně vydán rozsudek čj.: 217 C 56/2021-258, kterým soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni dlužnou cenu služeb dodávky elektřiny a plynu v částkách 3 866,76 Kč a 3 587,08 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, se smluvní pokutou za prodlení ve výši 100 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč. Zároveň II. výrokem zamítl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 56 000 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ve II. výroku rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a konečně doměřil žalobkyni soudní poplatek ve výši 644 Kč. První a IV. výrok tohoto rozsudku nabyl právní moci dne 16. 3. 2022. Do II. a II. výroku tohoto rozsudku si žalobkyně podala odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022 byl II. a III. výrok rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 25. 1. 2022 potvrzen, když odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že sjednáním smluvní povinnosti platit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč měsíčně za dobu od zrušení smlouvy do doby její původní smluvené účinnosti bylo porušeno ustanovení § 433 občanského zákoníku a smluvní pokuta byla sjednána neplatně z důvodu zneužití postavení žalované jako slabší strany ze strany žalobkyně jako podnikatelky v oboru, je proto neplatně sjednaná pro rozpor se zákonem podle § 588 občanského zákoníku; dále krajský soud uzavřel na absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor sjednané výše s dobrými mravy, ujednání o ní je proto shledal neplatné podle § 588 občanského zákoníku také z tohoto důvodu.5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, kdy Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným pro řešení otázky, zda ujednáním o smluvní pokutě došlo k porušení právní úpravy podle § 433 občanského zákoníku. O dovolání bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 4. 2024 čj.: 33 Cdo 3812/2022-332. Tímto rozsudkem Nejvyšší soud zrušil rozsudky Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kladně v rozsahu jejich rozhodnutí o zaplacení smluvní pokuty ve výši 56 000 Kč s příslušenstvím a ve výrocích o náhradě nákladů řízení a věc vrátil Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení. Ve věci závěrů soudů prvního a druhého stupně o absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě, z důvodu, že jejím sjednáním došlo k porušení právní úpravy podle § 433 občanského zákoníku se Nejvyšší soud s právním závěrem soudů neztotožnil. Ve svém rozsudku ze dne 30. 4. 2024 vyjádřil svůj závazný právní názor, dle něhož sice smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů i ve vztazích mezi podnikateli a i v jejich vztahu je třeba posoudit jednání, které se příčí dobrým mravům jako neplatné, k neplatnosti soud přihlédne z moci úřední. Nicméně případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s dobrými mravy je zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Taktéž Nejvyšší soudu uzavřel, že uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně podle § 433 občanského zákoníku. Nejvyšší soud s odkazem na svou prejudikaturu také konstatoval, že nepřiměřenost smluvní pokuty nemůže sama o sobě založit absolutní neplatnost smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy, ale může být toliko důvodem pro použití moderačního práva podle § 2051 občanského zákoníku.6. V opětovném projednání nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 56 000 Kč se soud proto v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu zaměřil na prokázání toho, zda podle konkrétních okolností projednávaného případu byla žalovaná, v době uzavření smlouvy se žalobkyní, v postavení slabší strany dle § 433 občanského zákoníku a zda ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě je právě výsledkem zneužití tohoto postavení žalobkyní, dále se soud zaměřil na prokazování skutečnosti, zda v projednávaném případě jsou dány zákonné podmínky pro moderaci smluvní pokuty ( v případě prokázané nepřiměřené výše smluvní pokuty) podle § 2051 občanského zákoníku.7. Soud vyšel z již prokázaného skutkového stavu věci, kdy podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 12. 2019 ve spojení s obchodními podmínkami žalobkyně a předpisem záloh bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely s účinností od 16. 12. 2019 smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa na a