ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2024:217.C.73.2024.1 Datum: 2024-10-08 Předmět: o zaplacení částky 18 690,12 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 18 690,12 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky sestávající z jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč, poplatku za službu klidné spaní ve výši 550 Kč, poplatku za službu presto ve výši 165 Kč, poplatku za službu informační SMS servis ve výši 145 Kč a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky kapitalizované částkou 1 320,12 Kč s poukazem na to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 3. 2023 prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, po řádném prošetření úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 13 000 Kč, Tento úvěr spolu s poplatky se žalovaný zavázal splatit po 5 povolených odkladech splatnosti dne 31. 8. 2023, což však nesplnil. Nic nezaplatil ani k předžalobní výzvě zástupce žalobkyně.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.3. Dne 8. 10. 2024 bylo ve věci jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.4. Po provedeném dokazování soud prokázal tento skutkový stav věci.:5. Z předložené smlouvy o úvěru s postupným čerpáním ze dne 20. 3. 2023, ve spojení se zprávou , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. ze dne 11. 9. 2024 prokazující, že majitelem běžného účtu označeného jako účet žalovaného ve smlouvě byl skutečně žalovaný a že mu na tento účet žalobkyně zaslala v březnu 2023 platbu ve výši 13 000 Kč, dále z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, potvrzením o provedené platbě z účtu žalobkyně ze dne 20. 3. 2023, všeobecných smluvních podmínek smlouvy, sazebníkem žalobkyně, které jsou součástí smlouvy, soud prokázal, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému převodem na jeho účet dne 20. 3. 2023 úvěr ve výši 13 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit původně dle smlouvy do 19. 4. 2023 spolu s poplatkem ve výši 3 510 Kč za poskytnutí úvěru, ve výši 110 Kč měsíčně za službu klidné spaní, službu presto ve výši 165 Kč a službu informační SMS ve výši 29 Kč měsíčně, přičemž ke dni rozhodnutí soudu žalovaný nic nezaplatil, když opak v řízení ani netvrdil, částečná úhrada na smlouvu se z obsahu spisu nepodává. Ze smlouvy o úvěru včetně sazebníku a obchodních podmínek má soud za prokázané, že v souvislosti s prodlením se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a také paušální náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 35 Kč denně, nejvýše 490 Kč za měsíc prodlení, které nad rámec účelně vynaložených reálných nákladů na upomínání soud v souladu s § 122 odst. 1 písm .a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, pokládá také za smluvní pokutu, v projednávaném případě ve výši 0,37 % denně. Žalobkyně se ústního jednání neúčastnila, takže soud nebyl povinen jí po kvalifikovaném poučení vyzvat k doplnění tvrzení ohledně nákladu na účelné upomínání a označení důkazu k jejich prokázání.6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění z listin soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný ve lhůtě prodloužené splatnosti nezaplatil poskytnutou jistinu a smluvený úrok – poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky, které svou ekonomickou podstatou nejsou úplatou za službu, ale prostým navýšením ceny peněz, tedy úrokem. Za stavu, kdy žalovaný dosud na dluh nic nezaplatil, soud shledal žalobu co do jistiny a úroku (poplatků) ve výši 17 370 Kč po právu a podle § 2395 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost tyto částky žalobkyni zaplatit.13. Naopak nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 320,12 Kč byl jako nedůvodný zamítnut, neboť smluvní pokuta byla sjednána neplatně pro rozpor se zákonem dle § 588 občanského zákoníku, a to v rozporu s § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom zákonná regulace sankčních ujednání ve spotřebitelských smlouvách je žádoucí a nezbytná v zájmu ochrany veřejného pořádku, neboť její deregulace vedla ke vzniku dluhových pastí u nízkopříjmových skupin obyvatelstva s negativní externalitou útěkem těchto osob do černé, či šedé ekonomiky, a tím i podkopání nejenom veřejných financí, ale i sociálního zabezpečení těchto osob.14. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 106 Kč, přičemž tato částka představuje 86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 690,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.16. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků soudní poplatek doměřil.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.