218 C 189/2022-61 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 796 059,02 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru vedeném na účtu č. , č. účtu, ze dne 15. 5. 2020. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 800 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost dlužnou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 590 Kč měsíčně. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně dopisem ze dne 28. 8. 2021 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Žalovaná ani na pozdější upomínky nereagovala a dluh nesplatila, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2020 poskytla žalobkyně žalované částku 800 000 Kč, kdy částka 695 041 Kč byla účelově vázána na úhradu konsolidovaných dluhů, a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit nejpozději do 15. 4. 2030 v 119 pravidelných měsíčních splátkách po 11 590 Kč počínaje od 15. 6. 2020. Se žalovanou bylo současně sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, žalovaná se zavázala platit měsíční pojistné ve výši 753 Kč. Účastníci dále sjednali úrok z úvěru ve výši 11,9 % ročně.4. Podle výpisu z úvěrového účtu a výpisu z účetní evidence žalovaná dluh řádně nesplácela, splátky byly již krátce po načerpání úvěru hrazeny po splatnosti, případně nikoli ve sjednané výši. Poslední úhrada byla provedena ke dni 24. 5. 2021, dále již úvěr splácen nebyl. Ke dni 28. 8. 2021 činil zůstatek dlužné jistiny 789 893,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 526,62 Kč a dluh na poplatcích 5 639 Kč. Výše poplatků je doložena přehledem poplatků a ceníkem pro konsolidaci. Podle rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 28. 8. 2021 byl úvěr ke dni 28. 8. 2021 zesplatněn, celková dlužná částka činila 796 060 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzývána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 19. 4. 2022, z listinných důkazů předložených žalobkyní však vyplývá, že dluh neuhradila, a to ani částečně.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 800 000 Kč, který žalovaný čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení úvěrové smlouvy a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 28. 8. 2021. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění. Dále pak žalované vznikla na základě úvěrové smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni sjednaný úrok z úvěru ve výši 11,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z úvěru a dále úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 422 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 31 822 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.