220 C 155/2024-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 171 975,57 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 195 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 240 pravidelných měsíčních splátkách po 1 463 Kč včetně úroku ve výši 5,05 % a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnil, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 171 975,57 Kč a úroku ve výši 5,05 % ročně z částky 176 165,10 Kč od 15. 4. 2023 do 25. 10. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 176 165,10 Kč od 1. 10. 2023 do 25. 10. 2023, přičemž úrok ve výši 5,05 % ročně z částky 171 975,57 Kč požaduje od 26. 10. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 171 975,57 Kč požaduje od 26. 10. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a k celkovému skutkovému závěru. Společnost , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce) uzavřela s žalovaným dohodu ze dne 9. 8. 2021, podle níž se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 195 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 240 měsíčních splátkách po 1 463 Kč počínaje od data čerpání úvěru včetně úroku ve výši 5,05 % p.a. Právní předchůdce měl právo zesplatnit úvěr a požadovat jeho splacení v případě prodlení žalovaného se splátkou o více jak 3 měsíce nebo prodlení s dvěma splátkami (důkaz: smlouva o úvěru ze dne 9. 8. 2021; žádost o úvěr).5. Dne 12. 8. 2023 právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný k 30. 9. 2023, pokud nedojde k úhradě dlužné částky a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu (důkaz: sledování zásilek, upomínka ze dne 12. 8. 2023).6. Právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž vycházel z výpisu z účtu. Průměrný čistý příjem žalovaného činil zhruba 25 000 Kč měsíčně (důkaz: výpis z bankovního účtu žalovaného).7. Žalovaný čerpal převodem na účet částku ve výši 195 000 Kč dne 11. 8. 2021, přičemž od 14. 5. 2023 se dostal do prodlení s měsíční splátkou (důkaz: výpis z úvěrového účtu).8. Dohodou ze dne 25. 3. 2024 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne 17. 4. 2024, oznámení bylo předáno k přepravě téhož dne (důkaz: smlouva o postoupení; oznámení o postoupení; podací arch).9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu přípisem ze dne 24. 4. 2024 (důkaz: předžalobní výzva, kopie vrácené obálky).10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.11. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle ust. § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně hradil splátky. Právní předchůdce žalobkyně dostatečně posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak právní předchůdce žalobkyně oprávněně prohlásil úvěr za splatný a požadoval po žalovaném uhrazení jistiny a kapitalizovaného příslušenství. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.18. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 30. 9. 2023 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku a to až do zaplacení dlužné částky. Dle ust. § 122 odst. 4 SpÚ je smluvní úrok po 90 dnech prodlení s dluhem ponížen na úrok dle repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Nárok žalobkyně splňuje zákonné požadavky a proto v příslušenství žalobě plně vyhověl.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 36 936,40 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 880 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 171 975,57 Kč sestávající z částky 7