220 C 187/2024-126 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 12 177,05 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1 784 Kč včetně úroku ve výši 13,23 % p.a. a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 157 Kč měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s upomínkou ve výši 500 Kč. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 10 363,05 Kč, dlužného pojistného ve výši 314 Kč za období od března 2023 do dubna 2023, nákladů spojených s prodlením ve výši 1 500 Kč za 3 výzvy k uhrazení dluhu, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 1 251,60 od 18. 3. 2023 do 27. 5. 2024, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 974,52 Kč od 19. 3. 2023 do 27. 5. 2024, přičemž smluvní úrok ve výši 8,05 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od 28. 5. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení požaduje z částky 12 177,05 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a k celkovému skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu ze dne 27. 8. 2022, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 12 měsíčních splátkách po 1 784 Kč počínaje od 19. 9. 2022 včetně úroku ve výši 13,23 Kč % p.a. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 157 Kč měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s upomínkou ve výši 500 Kč. Žalobkyně měla právo zesplatnit úvěr a požadovat jeho splacení v případě prodlení žalovaného se splátkou o více jak 30 dnů (důkaz: žádost o poskytnutí úvěru, smlouva o úvěru ze dne 27. 8. 2022; standartní informace o spotřebitelském úvěru; všeobecné obchodní podmínky; obchodní podmínky pro spotřebitelské úvěry, sazebník poplatku; všeobecné pojistné podmínky; záznam o podpisu).5. Dne 21. 8. 2023 žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k 19. 8. 2023. Dne 25. 5. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalobkyně 3x upomínala žalovaného k úhradě splátky (důkaz: oznámení ze dne 21. 8. 2023 včetně dodejky; upomínka ze dne 25. 5. 2023 včetně dodejky, opakovaná výzva k plnění; výzva k zaplacení; 1. upomínka).6. Žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž vycházela z výpisu z bankovních registrů, tvrzení žalovaného a výpisu z účtu. Průměrný čistý příjem žalovaného činil 75 171 Kč měsíčně (důkaz: informace z , právnická osoba, ; interní shrnutí majetkových poměrů žalovaného včetně výpisu z účtu).7. Žalovaný čerpal převodem na účet částku ve výši 20 000 Kč (důkaz: výpis z účtu k 27. 8. 2022).8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu přípisem ze dne 4. 6. 2024 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 4. 6. 2024; potvrzení podání).9. Žalobkyně soudu předložila interní dokumentaci k vedení platebních záznamů, ze kterých soud neučinil žádná zjištění rozhodná pro věc samou.10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.11. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle ust. § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně hradil splátky. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny a kapitalizovaného příslušenství. Povinnost k úhradě poplatku za upomínky taktéž plyne co do důvodu i výše ze smluvních ustanovení. Žalovaný se konečně také platně zavázal jako pojištěný hradit cenu pojistného plynoucí ze smlouvy mezi pojistitelem a pojistníkem. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.17. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 19. 8. 2023 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku a to až do zaplacení dlužné částky. Dle ust. § 122 odst. 4 SpÚ je smluvní úrok po 90 dnech prodlení s dluhem ponížen na úrok dle repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Nárok žalobkyně tedy splňuje zákonné požadavky a proto v příslušenství žalobě plně vyhověl.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva pro