220 C 41/2024-77 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 142 955,85 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 164 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 280 Kč včetně úroku ve výši 11 % a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Dále byla sjednána úhrada pojistného ve výši 269 Kč měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě mezi žalobkyní jako pojistníkem a pojistitelem, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč při odeslané upomínce a 300 Kč při zesplatnění úvěru. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnil, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 139 510,85 Kč, dlužného pojistného ve výši 1 345 Kč za období od listopadu 2022 do března 2023, nákladů na upomínání ve výši 1 800 Kč za tři upomínky, nákladů na zesplatnění ve výši 300 Kč, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 6 607,39 Kč od 15. 11. 2022 do 14. 4. 2023, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 682,40 Kč od 15. 11. 2022 do 7. 9. 2023, přičemž smluvní úrok ve výši 11 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení požaduje z částky 139 510,85 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 2. 2016 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 164 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 68 měsíčních splátkách po 3 280 Kč počínaje od 17. 3. 2016 a dále se zavázal ke splátce pojistného ve výši 269 Kč. Strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč při odeslání upomínky a 300 Kč při zesplatnění úvěru. Odkazem na sazebník poplatků dále strany sjednaly právo na úhradu zde uvedených poplatků. Strany sjednaly možnost ukončení závazku a požadavek na úhradu celé nesplacené částky při prodlení žalovaného se splátkou (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 2. 2016; sazebník; základní produktové podmínky; všeobecné produktové podmínky; formulář pro standartní informace o úvěru).5. Z oznámení ze dne 24. 3. 2023, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný k 22. 3. 2023. (důkaz: oznámení ze dne 24. 3. 2023; poštovní podací arch ze dne 27. 3. 2023).6. Právní předchůdce žalobkyně opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě a to upomínkou ze dne 24. 3. 2022, 28. 7. 2022, 3. 12. 2022, 6. 1. 2023, 14. 2. 2023 (Důkaz: upomínka ze dne 24. 3. 2022, 28. 7. 2022, 3. 12. 2022, 6. 1. 2023, 14. 2. 2023; platební historie).7. Právní předchůdce při posouzení úvěryschopnosti vycházel z příjmu žalovaného ve výši 24 409 Kč měsíčně, který byl ověřen z běžného účtu. Dále vycházel z výpisu bankovních produktů, podle kterého žalovaný nebyl v prodlení se splátkou. Ostatní údaje plynuly z čestného prohlášení žalovaného (důkaz: vyjádření k procesu úvěryschopnosti).8. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný čerpal převodem na účet částku ve výši 164 000 Kč, přičemž od října 2022 se dostal do prodlení s měsíční splátkou (důkaz: výpis z úvěrového účtu; platební historie).9. Dne 25. 9. 2023 právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, , Anonymizováno, ) oznámila žalovanému postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno, Dne 9. 10. 2023 společnost , Anonymizováno, . oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (důkaz: oznámení ze dne 25. 9. 2023; oznámení ze dne 9. 10. 2023; seznam odeslaných zásilek 9. 10. 2023, poštovní podací arch ze dne 26. 9. 2023).10. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.12. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle ust. § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.14. Podle čl. II zák. č. 257/2016 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.15. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.17. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný uhradil splátky dle závazku. Právní předchůdce žalobkyně dostatečně posoudil sc