224 C 81/2024-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 17 247,77 s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24.3.2023 uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které žalobkyně poskytla žalované částku 12 300 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně poplatků. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 12 300 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 330 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši 29 Kč, smluvní pokuty 0,1% denně z jistiny od 24.4.2023 do 23.7.2023 ve výši 1 423,77 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 15 824 Kč od 24.4.2023 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaná požádala o úvěr a toto potvrdila pomocí podpisu. Žalobkyně poté zaslala žalované finanční prostředky na ověřený účet žalované. Před podáním žaloby žalobkyně o úhradu dlužné částky žalovanou upomínala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Z účtu žalobkyně byla na účet žalované č. , č. účtu, dne 24.3.2023 odeslána částka ve výši 12 300 Kč. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzvala předžalobní výzvou ze dne 24.3.2024. Výzva byla žalované odeslána téhož dne. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem úvěrovou smlouvu dne 24.3.2023, pak toto tvrzení nebylo v řízení dostatečně prokázáno, neboť z listiny označené „smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvními poplatky a dále že se zavázala pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu. Nebyl ani prokázán obsah tvrzené dohody, když soudu byla předložena pouze jednostranně žalobkyní vyhotovená a podepsaná listina, která mohla být žalobkyní, jakkoliv změněna. Není zřejmé, zda strany elektronicky právně jednaly způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Elektronické jednání účastníků nebylo soudu doloženo, ani k tomu nebyly navrženy žádné důkazy a pouze na základě tvrzení žalobkyně, že tomu bylo tak, jak tvrdí, nelze jejímu návrhu vyhovět. Skutečnost, že listiny předložené žalobkyní obsahují osobní údaje žalované, není dostatečným důkazem jejího projevu vůle.4. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení) se pro účely tohoto nařízení rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.5. Podle čl. 25 bodu 1,2 nařízení elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.6. Podle čl. 26 nařízení zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.7. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Právně soud věc zhodnotil tak, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě, nedošlo. Písemně lze smlouvu uzavřít v listinné nebo elektronické podobě, avšak i v případě elektronického uzavření smlouvy je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě ale nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu elektronicky podepsala (případné, avšak neprokázané, přihlášení do uživatelského účtu nesplňuje definici elektronického podpisu dle nařízení, neboť osoba přihlašující se do svého profilu nepřipojuje specifikovaná data (elektronický podpis) k dalším specifikovaným datům (smlouva v elektronické podobě). Chybí zde tedy podstatná náležitost právního jednání. Písemná forma smlouvy v řízení prokázána nebyla. Ohledně dalších předložených listin (výpisů) žalobkyně neprokázala, že údaje o uzavřených smlouvách jsou zaznamenávány systematicky a jsou chráněny proti změnám, integrita předložených dokumentů je zcela neznámá. Žalobkyně tedy neprokázala, že uzavřela se žalovanou smlouvu tvrzeného obsahu.10. Vzhledem ke shora uvedenému se soud dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná převzala od žalobkyně částku 12 300 Kč, přičemž jí dosud nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 12 300 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 045,04 Kč, přičemž tato částka představuje 42,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,31 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 247,77 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.