225 C 46/2024-70 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 28 192 Kč z titulu dlužných příspěvků a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvky. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 13. 9. 2020 do 29. 9. 2020, od 12. 6. 2020 do 31. 8. 2020, od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020, od 9. 8. 2020 do 30. 11. 2020 a od 1. 5. 2021 do 18. 11. 2021 provozoval vozidla zapsaná v registru vozidel, aniž by měl sjednané pojistné smlouvy k pojištění odpovědnosti za provoz těchto vozidel. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvků avšak bez úspěchu. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvků ve výši 595 Kč, 5 265 Kč, 5 980 Kč, 5 658 Kč a 9 494 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 5x 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhala zákonných úroků z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný v období od 13. 9. 2020 do 29. 9. 2020 vlastnil vozidlo reg. zn. , SPZ, , , Anonymizováno, , v období od 12. 6. 2020 do 31. 8. 2020 vlastnil vozidlo reg. zn. , SPZ, , , Anonymizováno, , v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 vlastnil vozidlo reg. zn. , SPZ, , , Anonymizováno, , v období od 9. 8. 2020 do 30. 11. 2020 a od 1. 5. 2021 do 18. 11. 2021 vlastnil vozidlo reg. zn. , SPZ, , , Anonymizováno, tato vozidla byla zapsána v registru vozidel jako provozovaná a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti (důkaz: výpisy z Centrálního registru vozidel). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 595 Kč výzvou ze dne 12. 11. 2020 (důkazy: výzva k zaplacení ze dne 11. 4. 2019 + informace o zásilce od České pošty), ve výši 5 265 Kč výzvou ze dne 6. 5. 2021 (důkazy: výzva k zaplacení ze dne 6. 5. 2021 + poštovní podací arch), ve výši 5 980 Kč výzvou ze dne 27. 5. 2021 (důkazy: výzva k zaplacení ze dne 27. 5. 2021 + informace o zásilce od , právnická osoba, ), ve výši 5 358 Kč výzvou ze dne 9. 8. 2021 (důkazy: výzva k zaplacení ze dne 9. 8. 2021 + informace o zásilce od České pošty) a ve výši 9 494 Kč výzvou ze dne 24. 2. 2022 (důkazy: výzva k zaplacení ze dne 24. 2. 2022 + informace o zásilce od České pošty), přičemž žalovaný dluh neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného rovněž upomenula o zaplacení dluhu dopisem ze dne 5. 5. 2021, odeslaného téhož dne, dopisem ze dne 13. 9. 2021, odeslaného dne 15. 9. 2021, dopisem ze dne 30. 9. 2021, odeslaného téhož dne, dopisem ze dne 6. 1. 2022, odeslaného téhož dne a dopisem 25. 8. 2022, odeslaného téhož dne.5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla.6. Podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník od 13. 9. 2020 do 29. 9. 2020, od 12. 6. 2020 do 31. 8. 2020, od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020, od 9. 8. 2020 do 30. 11. 2020 a od 1. 5. 2021 do 18. 11. 2021 provozoval předmětná vozidla zapsaná v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednané pojistné smlouvy. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvků vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvách dostatečně popsala důvod vzniku nároků, vyčíslila výši příspěvků i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároků u soudu. Výše příspěvků je určena počtem dní, po které nebyla vozidla řádně pojištěna, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že příspěvek byl splatný do 60 dnů od doručení příslušné výzvy k zaplacení, žalobkyni vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení z dlužných částek dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě by náklady řízení byly přiznány žalobkyni, která měla ve věci úspěch. Z informačního systému soudu však bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo u zdejšího soudu vedena řízení ve skutkově a právně obdobných věcech např. sp. zn. , spisová značka, za pojistné období od 6. 11. 2020 do 2. 6. 2021 a od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021 na základě žaloby podané v srpnu 2022 a sp. zn. , spisová značka, za pojistné období od 18. 12. 2020 do 30. 4. 2021 a od 1. 2. 2021 do 28. 10. 2021 na základě žaloby podané v září 2022, v nichž jí byla náhrada nákladů řízení přiznána. Žaloba v souzené věci byla podána v únoru 2024, žalobkyně tak mohla podat jedinou žalobu najednou, když se obě týkaly nepojištěných období předcházejících rok 2022, což neučinila, a vznikly jí tak náklady, které nebyly vynaloženy účelně, a to včetně soudního poplatku. Na takový procesní postup má žalobkyně právo, avšak náklady, které s takovým postupem žalobkyni vzniknou, nelze přenášet na žalovaného. Proto soud o těchto nákladech rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.