230 C 14/2024-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 29 098,74 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet formou 12 měsíčních splátek po 4 300,08 Kč, přičemž celkovou jistinu úvěru spolu s příslušenstvím v částce 21 600,96 Kč se zavázala zaplatit do 15. 3. 2024. Smlouva mezi právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaná vyplnila registrační formulář s údaji o sobě (včetně čísla občanského průkazu a poskytnutí jeho kopie) a zadala parametry požadovaného úvěru. Následně žalovaná odeslala z bankovního účtu vedeného na její jméno poskytovateli úvěru verifikační platbu, která sloužila k prokázání identifikace žalované. Žádost o úvěr byla následně právní předchůdkyní schválena a žalované byla na bankovní účet, ze kterého byla zaslána verifikační platba, poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaná však splátky úvěru nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ke dni 5. 9. 2023 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, která žalovanou vyzvala ke splacení dluhu. Požadovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 28 556,17 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z téže částky od 6. 9. 2023 do zaplacení, nesplaceného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 222,97 Kč za období od 16. 8. 2023 do 4. 9. 2023, kapitalizovaného úroku v částce 10 063,13 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 542,57 Kč.2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , bylo řízení částečně zastaveno co do původně požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 10 063,13 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 542,57 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyně.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 27. 3. 2024. Žalobkyně i její zástupce se z účasti na tomto jednání omluvili, žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/)4. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , tel. číslo, ze dne , datum, (dále též „smlouva o úvěru“) bylo zjištěno, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni takto poskytnuté prostředky splatit včetně úroků a dalších plateb ve 12 měsíčních splátkách po 4 300,08 Kč. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 51 600,96 Kč. Současně žalobkyně předložila výpis ze svého bankovního účtu ze dne 11. 10. 2022, z něhož bylo zjištěno, že dne 15. 3. 2023 z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované bylo na účet právní předchůdkyně žalobkyně odesláno 0,01 Kč. Z výpisu transakcí z běžného účtu , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 15. 3. 2023 odešla na účet č. , č. účtu, částka 30 000 Kč.6. Z výpisu z bankovního účtu žalované, soudu známého z úřední činnosti z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, je bankovním účtem žalované.7. Z předložených Obchodních podmínek , Anonymizováno, . pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách (II. 2019-11-06), které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, byly zjištěny další právní parametry smlouvy o úvěru (způsob poskytnutí úvěru, práva a povinnosti smluvních stran, účel a rozsah zpracování osobních údajů atd.).8. Z upomínky ze dne 15. 6. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru, kterou ke dni 15. 6. 2023 vyčíslila na částku 4 399, 06 Kč. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu upomínkou ze dne 15. 7. 2023, ze které bylo zjištěno, že ke dni 15. 7. 2023 činil dluh již částku 8 839,79 Kč.9. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 15. 8. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované oznámení o zesplatnění úvěru s okamžitou platností a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky, kterou ke dni 15. 8. 2023 vyčíslila ve výši 38 938,09 Kč. Cena poštovného činila dle podacího lístku 62,70 Kč.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2023 včetně podacího archu ze dne 20. 9. 2023 bylo zjištěno, že oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o tom, že postoupila pohledávku z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobkyni, bylo na adresu žalované odesláno dne 20. 9. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně současně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy ve výši 39 596,53 Kč ve lhůtě do 28. 9. 2023.11. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 16. 1. 2024 soud zjistil, že v interním systému žalobkyně jsou evidovány v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky ze smlouvy o úvěru dvě cesty pověřeného pracovníka na adresu žalované provedené dne 18. 10. 2023 a dne 25. 10. 2023.12. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 1. 2024 bylo dále zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovanou opětovně písemně vyzval k zaplacení dlužné částky s tím, že nezaplatí-li žalovaná dlužnou částku do 12. 1. 2024, obrátí se již s žalobou na příslušný soud.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť úvěr by byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná podle smlouvy vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, , Anonymizováno, , C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského 228 C 48/2022 soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020 – 103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).19. Žalobkyně v řízení netvrdila (ani nenavrhovala důkazy) stran zkoumá