230 C 93/2024-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 23 254,10 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou dne 19. 1. 2023 uzavřel smlouvu o zápůjčce přes platformu provozovanou na webu www., Anonymizováno, .cz poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu. Server www., Anonymizováno, .cz je provozován společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a to jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob. Smlouva o zápůjčce byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena zadáním unikátního kódu na shora uvedeném serveru www., Anonymizováno, .cz tím způsobem, že žalované se pro podpis smlouvy vygeneroval kód, který jí byl zaslán pomocí software CRONu na elektronickou adresu žalované , e-mail, . Pro samotné uzavření smlouvy o zápůjčce je nutné tento kód ze strany žalované elektronicky vepsat do klientské karty a tímto úkonem žalovaná dostatečně projevila vůli uzavřít se žalobcem smlouvu o zápůjčce. Text a znění smlouvy žalovaná potvrdila a schválila vložením kódu. Každý z kódů je unikátní a pevně fixován na konkrétní žádost o zápůjčku, datum i žadatele, který nelze pozměnit nebo zaměnit. Pro žalovanou byl tímto systémem vygenerován kód ve tvaru , Anonymizováno, a pro žalobce ve tvaru , Anonymizováno, a zadáním kódu na webu došlo k uzavření smlouvy. Dále byla ověřena totožnost žalované telefonicky, kdy se ověřovala jak její identita, tak vůle k uzavření smlouvy. Totožnost je ověřována rovněž ze strany , právnická osoba, , která si již při registraci vyžádala kopii platného dokladu. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč, žalované pak poskytl částku 27 391,20 Kč, přičemž zbývající rozdíl tvořil odměnu poskytovatele platebních služeb dle smlouvy o spolupráci s , právnická osoba, Poskytnutí zápůjčky proběhlo tím způsobem, že žalobce odeslal prostředky na účet , právnická osoba, a poté po odečtení odměny byly dne 19. 1. 2023 odeslány na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit žalobci ve výši 30 000 Kč včetně úroku, a to ve splátkách ve výši 2 174 Kč měsíčně. Žalovaná však nesplácela sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze prvních 12 splátek a z tohoto důvodu došlo ke dni 19. 3. 2024 k zesplatnění zápůjčky. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 3. 2024, načež žalovaná dne 4. 4. 2024 zaplatila částku 2 200 Kč, dne 11. 4. 2024 částku 2 200 Kč a dne 31. 5. 2024 částku 2 200 Kč. Zbývající zesplatněnou část zápůjčky neuhradila. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplacení částky 23 254,10 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 23 254,10 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 874,01 Kč od 12. 4. 2024 do 31. 5. 2024 a úrokem ve výši 60 % ročně z částky 23 254,10 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná k žalobě podáním ze dne 16. 10. 2024 uvedla, že žádá o splátkový kalendář, aby vše urovnala. Je delší dobu v pracovní neschopnosti, její plat činí přibližně 22 000 Kč a výdaje 12 000 Kč.3. Ve věci se dne 18. 10. 2024 konalo jednání, ze kterého se oba účastníci řádně a včas omluvili, přičemž ani jeden z nich nepožádal o odročení jednání. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 19. 1. 2023 včetně splátkového kalendáře bylo zjištěno, že se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou zápůjčku a uhradit žalobci úrok ve výši 60 % ročně, to vše ve 24 měsíčních splátkách po 2 174 Kč. Ujednána byla jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč. Při překročení prodlení v délce jednoho kalendářního měsíce se stává celková dlužná částka včetně příslušenství následujícího dne splatnou. Smluvní strany si sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na dokumentu smlouvy je v místě předpokládaném pro podpis stran u žalobce uveden podpisový kód , Anonymizováno, a u žalované podpisový kód , Anonymizováno, . Z výpisu z karty žalované plynou osobní údaje žalované zadané při registraci na příslušný internetový portál, a to její jméno, příjmení, číslo a platnost občanského průkazu, e-mailová adresa a telefonní číslo, místo bydliště, datum narození, bankovní účet. Osobní údaje žalované odpovídají předložené kopii jejího občanského průkazu. Z potvrzení o vygenerování podpisového kódu plyne, že dne 19. 1. 2023 byl na e-mailovou adresu žalované zaslán unikátní kód pro akceptaci zápůjčky , Anonymizováno, .6. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že uvedený účet je veden na jméno žalované. V listopadu 2022 činil konečný zůstatek účtu 5,23 Kč.7. Z potvrzení , právnická osoba, . o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 19. 1. 2023 byla na bankovní účet vedený na majitele , právnická osoba, přijata platba ve výši 30 000 Kč s poznámkou „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Dále bylo zjištěno, že téhož dne byla z uvedeného účtu provedena odchozí platba ve prospěch bankovního účtu žalované ve výši 27 391,20 Kč. Zprávou banky , právnická osoba, . bylo ověřeno, že částka 27 391,20 Kč byla na účet žalované v rozhodné době připsána.8. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 3. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 pracovních dnů od doručení výzvy.9. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce žalované poskytl částku 27 391,20 Kč na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 1. 2023, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou zápůjčku a uhradit žalobci úrok ve výši 60 % ročně, to vše ve 24 měsíčních splátkách po 2 174 Kč. Ujednána byla jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového serveru www., Anonymizováno, .cz poté, co byla ověřena totožnost žalované a byl jí zaslán unikátní kód k podpisu smlouvy. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila, ač k tomu byla žalobcem před podáním žaloby vyzývána.10. Soud právně posoudil spor za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Uzavření smlouvy vyplývá nejen z předložené listiny smlouvy o zápůjčce včetně dokumentů dokládajících kontraktační proces a prokazatelného připsání finančních prostředků na účet žalované, ale i ze samotného chování žalované, která se smlouvou řídila, poskytnuté prostředky přijala a začala je splácet. To ostatně vyplývá i z jejího vyjádření k žalobě.15. Soud se nejdříve jako předběžnou otázkou zabýval platností smlouvy o zápůjčce, když dospěl k jednoznačnému závěru, že se jedná o smlouvu nemravnou.16. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přijal a odůvodnil závěr, podle něhož úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny, přičemž občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Nemohou být přitom žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V situaci, kdy soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 až 15,5 % ročně, přičemž dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, byl odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 navázal jeho ro