209 C 210/2025-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 27. 10. 2022 se žalovaným po prověření jeho úvěruschopnosti smlouvu o úvěru na základě žádosti žalovaného č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr 340 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 7 102 Kč včetně pojistného za sjednané pojištění a smluvního úroku 14,48 % ročně, a to vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje 17. 11. 2022. Žalovaný splácel úvěr řádně do 17. 8. 2024, poté již neuhradil ničeho, dostal se do prodlení, a proto za splnění smluvních podmínek byl úvěr zesplatněn dopisem z 30. 11. 2024, ani poté žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny 279 098,83 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků 13 406,60 Kč a poplatků 2 556 Kč (4 x 639 Kč za pojištění). Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena k 1. 11. 2023 smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá z notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, sepsaného 1. 11. 2023, požaduje dále smluvní úrok v sazbě 12,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení v obou případech z dlužné jistiny od 1. 12. 2024 do zaplacení. Žalovaný nezaplatil ničeho, přestože byl opakovaně upomínán.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, formuláře s údaji pro posouzení úvěruschopnosti a oznámení o schválení žádosti bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ujednána smlouva, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 340 000 Kč, a to poté, co zjistila údaje týkající se jeho poměrů – že je svobodný, bezdětný, žije u rodičů, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 30 000 Kč a jeho výdaje za domácnost činí 6 000 Kč měsíčně. Úvěr byl sjednán jako částečně účelově vázaný. Sjednané peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty 27. 10. 2022. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách po 7 102 Kč měsíčně se splatností k 17. dni v měsíci počínaje 17. 11. 2022, a to spolu s úrokem v sazbě 14,48 % ročně a včetně pojistného za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 9,9 % z měsíční splátky úvěru, dále byly sjednány poplatky za odeslání upomínky k zaplacení splatné splátky 100 Kč a náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč. Výzvou žalobkyně z 27. 10. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do 30. 11. 2024 s tím, že v opačném případě dojde k zesplatnění a nastanou účinky odstoupení od smlouvy. Z přehledu úvěrové smlouvy, přehledu stavu úvěru z 18. 8. 2025 a seznamu splátek z 18. 8. 2025, a výzvy z 30. 11. 2024 bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal a splácel, a že žalobkyně jej zesplatnila k 30. 11. 2024 a vyzvala žalovaného k zaplacení. Z přehledu stavu úvěru z 18. 8. 2025 ve spojení s podklady pro soudní konání ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 279 098,83 Kč, dlužný smluvní úrok 13 403,60 Kč a dlužné poplatky 2 556 Kč. Podle výpisu z notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 1. 11. 2023 o souhlasném prohlášení zmocněnců účastníků smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023, včetně příloh, bylo prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením ze dne 2. 11. 2023. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na předmětný úvěr po zesplatnění zaplatil jakoukoli částku, soud tedy vycházel z toho, že nic dalšího zaplaceno nebylo. Z výzev k zaplacení před podáním žaloby včetně dodejek bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení dluhu do 5. 8. 2025.4. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dne 27. 10. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 340 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem sjednaným ve smlouvě a uvedeným shora, svým povinnostem však nedostál, a proto byl úvěr v souladu se smluvními ujednáními zesplatněn k 30. 11. 2024, žalovaný na zesplatněný úvěr nezaplatil ničeho.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Z právního hlediska posoudil soud věc následujícím způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali, jak uvedeno výše, smlouvu o úvěru, a to po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však nesplnil svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal, stejně jako nezaplatil sjednané a řádně vyúčtované poplatky. Žalovaný v plném rozsahu nezaplatil ani smluvní úrok z úvěru, ačkoli se k tomu v úvěrové smlouvě zavázal. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku, svůj nárok dostatečně specifikovala i prokázala, žalovaný naopak neuplatnil žádnou obranu, v řízení zůstal nečinný. Proto soud vedle nároku na zaplacení jistiny úvěru, dlužných poplatků a smluvních úroků (částečně kapitalizovaných) přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se beze sporu do prodlení s peněžitým plněním dostal.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 403 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 11 803 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 300 Kč za každý ze dvou realizovaných úkonů, tj. kvalifikované výzvy k plnění a podání návrhu ve věci samé. Žalovaný je povinen plnit v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.