210 C 179/2025-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 92 589,84 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a.s., IČO , IČO žalobkyně, , dne 24. 4. 2024. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku zápůjčku ve výši 80 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku, navýšenou o zápůjční úrokovou sazbu ve výši 48 % ročně, pravidelně splácet, což nedodržela. Z poskytnutého úvěru nesplatila právní předchůdkyni ničeho, proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě dluhu. Když se tak nestalo, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne….2. Žalobkyně proto požadovala po žalované na nesplacené jistině 80 000 Kč, na dlužném poplatku 900 Kč, na dlužných úrocích z jistiny do zesplatnění 11 689,84 Kč, na kapitalizovaných úrocích 7 305,33 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 4 584,33 Kč. Dále žádala přiznat úroky z úvěru a zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po kapitalizaci příslušenství, až do úplného zaplacení.3. Žalovaná se k nároku žalobkyně nevyjádřila k jednání se bez omluvy nedostavila, přestože měla doručení vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti.4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému závěru: Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 24. 4. 2024 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku zápůjčku ve výši 80 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku, navýšenou o zápůjční úrokovou sazbu ve výši 48 % ročně, pravidelně splácet. Nebylo prokázáno, že by žalovaná z titulu výše citované smlouvy jakkoliv plnila. Z oznámení o zesplatnění úvěru vzal soud za prokázané, že došlo k předčasnému ukončení smluvního vztahu z důvodu, že žalovaná podle smlouvy vůbec neplnila. Uvedeným oznámením bylo též prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě veškerých dlužných částek z titulu předmětné smlouvy. Oznámení o postoupení pohledávky prokázalo, že dne 27. 1. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 4. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě dlužné částky do 1. 5. 2025.5. Z hlediska právní stránky věci soud dospěl k závěru, že na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen spotř. ú.), vše ve znění účinném v době uskutečnění právního jednání.6. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.8. Podle § 1813 o. z. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.9. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Dle ust. § 1 věty druhé spotř. ú. spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.12. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitelka (§ 419 o.z.) a věřitelka jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování nebankovních půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované v průběhu roku 2024 na základě výše citované smlouvy poskytla částku celkem 80 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala žalobci vrátit, navýšenou o úrok 48 % ročně.13. Ve smyslu zásad občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (z. č. 89/2012 Sb.), vyjádřených v § 2 odst.3), § 6 odst. 2) a § 8, se soud i bez námitky žalované zabýval výší sjednaného úroku protože ho shledal nepřiměřeným, v rozporu s dobrými mravy. Úrok ve sjednané výši 48% ročně jak shora popsáno, byl shledán ujednáním absolutně neplatným, k němuž nelze přihlížet, nelze mu poskytnout právní ochranu. Z důvodu nepřiměřeného úroku soud shledal předmětnou smlouvu též absolutně neplatnou.14. Pokud ovšem žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala celkem částku 80 000 Kč (což žalobkyně prokázala) a nevrátila ničeho nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně (právní předchůdkyně) žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 80 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.15. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od data následujícího po uplynutí lhůty, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky – v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 16. 4. 2025 (doručení viz ust. § 753 o. z.) s určením data splatnosti do 1. 5. 2025. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 2. 5. 2025. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. O Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění. Náklady řízení ve věci 100 % úspěšného účastníka by tvořily: 4 úkony po 4 340 Kč dle citované vyhlášky, 4 režijní paušály á 450,-Kč podle citované vyhlášky (s přihlédnutím k § 142a o.s.ř., podle něhož se od 1.1.2013 za úkon právní služby počítá i kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, zaslaná dlužníku nejméně 7 dní před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu) a soudní poplatek ve výši 3 236 Kč, jednalo by se o částku 26 419 Kč. V daném případě však měla žalobkyně úspěch pouze částečný, proto soud žalobkyni přiznal jen poměrnou část těchto nákladů, odpovídající odečtu úspěchu protistrany od úspěchu žalobce ve věci. Zjištěnému rozsahu 72,81 % z celkem uplatňovaných nákladů řízení odpovídá částka 19 235,70 Kč. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).