210 C 185/2025-70 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že dne 26. 11. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 207 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 9,90 % ročně. Součástí úvěrové smlouvy byly též obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry a Sazebník poplatků pro fyzické osoby. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Své povinnosti z úvěrové smlouvy žalovaný včas a řádně neplnil. Vzhledem k tomu, že se ocitl v prodlení s plněním závazků, přistoupila žalobkyně k tomu, že žalovanému písemně oznámila předčasnou splatnost všech pohledávek z citované smlouvy, a to ke dni 17. 7. 2024, kdy se stal úvěr okamžitě splatným. Přestože vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě celé dlužné částky, žalovaný svůj závazek z úvěrové smlouvy nesplnil a dluží tak žalobkyni z titulu výše uvedené smlouvy nesplacenou jistinu ve výši 72 110,25 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 30. 5. 2025 ve výši 8 374,19 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 30. 5. 2025 ve výši 5 512,26 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 954 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhrazení úroků ve výši 8,05 % ročně z nesplatné části úvěru a zákonné úroky z prodlení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 19. 7. 2024 bylo vzato za prokázané, že žalobkyně oznamuje žalovanému předčasné zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek, k nimž se žalovaný ve smlouvě zavázal. K uvedenému datu byl dluh vyčíslen na částku 77 796,63 Kč včetně příslušenství a poplatků. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky.5. Ze smlouvy o úvěru č. 011057268R ze dne 26. 11. 2018, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, bylo prokázáno, že žalobkyně jako věřitelka uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 207 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 9,90 % ročně. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách.6. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2025 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně uvedeného dne písemně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu pod pohrůžkou soudního vymáhání, nebude nebude-li dluh uhrazen dobrovolně. Upomínka obsahuje skutkový i právní rozbor požadovaného nároku.7. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byl žalovanému poskytnut úvěr, žalobkyně jako věřitelka i žalovaný jako dlužník se při uzavření smlouvy dohodli na konkrétních podmínkách, za kterých bude žalovanému úvěr poskytnut - tedy s jak vysokým smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí a jakou formou bude žalovaný úvěr splácet, včetně sankcí, které budou následovat v případě, přestane – li žalovaný dlužnou částku včetně dohodnutého úroku splácet řádně a včas podle dohody. Žalovaný po faktickém čerpání úvěru od žalobkyně své povinnosti porušil, poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel. žalobkyně proto prohlásila předmětný úvěr za předčasně splatný a vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě dluhu, avšak marně.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle § 1806 občanského zákoníku úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že účastníci spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky s tím, že žalovaný se zavázal takto poskytnuté a čerpané prostředky žalobkyni uhradit ve splátkách spolu s dohodnutými úroky, jak výše uvedeno. Protože však poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně splácen, žalobkyně zůstatek úvěru v souladu se smlouvou předčasně zesplatnila. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl žádné pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky, vyplývající z platně uzavřené smlouvy, řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči věřiteli nedostál. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku, představující dlužnou jistinu a úroky, přirostlé v souladu se smlouvou k jistině úvěru, což je v souladu s § 1806 občanského zákoníku. Současně byl žalobci přiznán i dohodnutý zákonný úrok z prodlení, když prodlení se žalovaný dopustit nemusel, plnil-li by podle smlouvy. Soud neshledal podmínky pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v podle § 142 odst. 1) o.s.ř. Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, tedy ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb., účinné od 1. 1. 2025. Náklady řízení 19 480 Kč ve věci úspěšného účastníka tvoří: soudní poplatek 2 963 Kč, 3 úkony po 4 100 Kč dle § 9 odst. 1, §11 citované vyhlášky, 3 režijní paušály á 450 Kč podle citované vyhlášky. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem této daně ( § 137 odst. 3 o.s.ř.)..