218 C 210/2025-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel právním předchůdcem žalobkyně společností BNP Paribas , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) dne 30. 5. 2020 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které mu byl poskytnut revolvingový úvěr. Sjednaná výše úvěrového rámce činila 50 000 Kč. Podle smlouvy byl žalovaný povinen hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky. Postupně čerpaný úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 23,76 % ročně. Žalovaný splácel svůj závazek do 15. 8. 2024, následně nebylo plněno ničeho. Jelikož došlo k prodlení s úhradou více jak dvou splátek, případně prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého práva a prohlásila úvěr za splatný, a to upomínkou ze dne 30. 11. 2024. Žalovaný ani poté neuhradil své splatné závazky, na předžalobní upomínku nereagoval. Ke dni zesplatnění byla pohledávka tvořena jistinou ve výši 36 216,17 Kč, poplatky ve výši 639,20 Kč, dále žalobkyně požadovala smluvní úrok z úvěru a zákonné úroky z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek mezi BNP Paribas , právnická osoba, a , právnická osoba, ., ze dne 18. 9. 2023, s účinností ke dni 1. 11. 2023, byla pohledávka postoupena na žalobkyni, úvěr je veden na účtu č. , č. účtu, . Postoupení pohledávky bylo doloženo výpisem z notářského zápisu o souhlasném prohlášení sp. zn. , Anonymizováno, , který byl sepsán dne 1.11.2023 prezidentem notářské komory, , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho přílohami.4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 1. 6. 2020, úvěrových podmínek a z transakční historie soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z aktuální dlužné částky, a to včetně smluvního úroku stanoveného sazbou 23,76 % ročně, následně od 1. 11. 2023 ve výši 26,28 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří produktové podmínky a sazebník pro úvěry, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z transakční historie soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky (1. 11. 2023) činila celková dlužná částka 52 633,89 Kč, ke dni 30. 11. 2024 činila dlužná jistina 36 216,17 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru 3 196,16 Kč a dlužné poplatky 639,20 Kč, celkem 40 051,53 Kč. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 30. 11. 2024 soud zjistil, že jeho obsahem je výzva žalovanému k okamžitému splacení celého úvěru ve výši 40 052 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 45 402,88 Kč nejpozději do 5. 8. 2025, s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou v případě nezaplacení.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytl původní věřitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, z nějž žalovaný průběžně čerpal finanční prostředky. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. Žalobkyně následně využila svého práva vyplývajícího z úvěrové smlouvy a produktových podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a úvěr zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění a zaplatit dohodnuté poplatky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do jednotlivých žalovaných částek, tak i co do úroku z úvěru (jehož sazba byla snížena podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a zákonného úroku z prodlení z těchto částek uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 203 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 603 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.