218 C 234/2025-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností BNP Paribas , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) dne 22. 12. 2020 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které jí byl poskytnut revolvingový úvěr. Sjednaná výše úvěrového rámce činila 30 000 Kč. Podle smlouvy byla žalovaná povinna hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky. Postupně čerpaný úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná svůj závazek řádně nesplácela. Jelikož došlo k prodlení s úhradou více jak dvou splátek, případně prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého práva a prohlásila úvěr za splatný ke dni 30. 9. 2024, a to upomínkou ze dne 17. 8. 2024. Žalovaná ani poté neuhradila své splatné závazky, na předžalobní upomínku nereagovala. Ke dni zesplatnění byla pohledávka tvořena jistinou ve výši 29 991,31 Kč, poplatky ve výši 479,40 Kč, dále žalobkyně požadovala smluvní úrok z úvěru a zákonné úroky z prodlení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek mezi BNP Paribas , právnická osoba, a , právnická osoba, ., ze dne 18. 9. 2023, s účinností ke dni 1. 11. 2023, byla pohledávka postoupena na žalobkyni, úvěr je veden na účtu č. , č. účtu, . Postoupení pohledávky bylo doloženo výpisem z notářského zápisu o souhlasném prohlášení sp. zn. , Anonymizováno, , který byl sepsán dne 1.11.2023 prezidentem notářské komory , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho přílohami, Anonymizováno4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 22. 12. 2020, úvěrových podmínek a z transakční historie soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek původního věřitele poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, který byl následně navýšen na 30 000 Kč, a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z aktuální dlužné částky, a to včetně smluvního úroku stanoveného sazbou 22,68 % ročně, následně od 1. 11. 2023 ve výši 26,28 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří produktové podmínky a sazebník pro úvěry, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z výpisů z kartového účtu žalované soud zjistil, že ke dni zesplatnění úvěru (30. 9. 2024) činila celková dlužná částka 33 108,86 Kč, z toho jistina činila 29 991,31 Kč. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 30. 9. 2024 soud zjistil, že jeho obsahem je výzva žalované k okamžitému splacení celého úvěru ve výši 33 109 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 37 550,86 Kč nejpozději do 5. 5. 2025, s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou v případě nezaplacení.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytl původní věřitel žalované úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, z nějž žalovaná průběžně čerpala finanční prostředky. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. Žalobkyně následně využila svého práva vyplývajícího z úvěrové smlouvy a produktových podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a úvěr zesplatnila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění a zaplatit dohodnuté poplatky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě v celém rozsahu, včetně přiznání úroku z úvěru (jehož sazba byla snížena podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a zákonného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 225 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 325 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 450 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.