220 C 89/2025-109 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 694 688,95 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovaným částku 400 000 Kč, přičemž žalovaní se zavázali tuto částku vrátit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 9 059 Kč včetně úroku a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 632 Kč měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s upomínkou ve výši 500 Kč a pro případ zesplatnění poplatek ve výši 1 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaní se dostali se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnil, přičemž ani poté žalovaní závazek neuhradili. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 367 974,39 Kč, dlužného pojistného ve výši 5 056 Kč za období do zesplatnění úvěru dne 27. 10. 2022, nákladů spojených s prodlením s upomínáním ve výši 1 500 Kč (3x upomínka), poplatku za zesplatnění úvěru ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 28. 10. 2022 do 15. 5. 2025 ve výši 200 000 Kč, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 108 865,13 Kč od data poskytnutí úvěru do 15. 5. 2025, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 293,43 Kč od data poskytnutí úvěru do 15. 5. 2025, přičemž dále požaduje smluvní úrok ve výši 9,49 % ročně z částky 367 974,39 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 367 974,39 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 108 865,13 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a k celkovému skutkovému závěru.5. Společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovanými dohodu ze dne 19. 8. 2021, podle níž se zavázala poskytnout žalovaným částku ve výši 400 000 Kč a žalovaní se zavázali tuto částku vrátit v 60 měsíčních splátkách po 9 059 Kč počínaje od 20. dne v měsíci po podpisu smlouvy včetně úroku ve výši 9,49% p.a. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 632 Kč měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě, strany dále sjednaly pro případ prodlení se splátkou smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky denně. Odkazem na sazebník poplatků dále strany sjednaly právo na úhradu poplatku za upomínku ve výši 500 Kč a poplatku za zesplatnění ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně měla právo zesplatnit úvěr a požadovat jeho splacení v případě prodlení žalovaných se splátkou. Strany dále sjednaly právo úročit zákonnou sazbou smluvní úrok, se kterým budou žalovaní v prodlení (důkaz: návrh smlouvy ze dne 19. 8. 2021, akceptace smlouvy ze dne 23. 8. 2021 adresovaná každému žalovanému; standartní informace o spotřebitelském úvěru; všeobecné obchodní podmínky; sazebník poplatku).6. Žalobkyně posuzovala schopnost žalovaných splácet úvěr, přičemž vycházela z výpisu z bankovních registrů, tvrzení žalovaných, výpisu z účtu a pracovní smlouvy. Průměrný čistý příjem žalovaných činil 44 348 Kč měsíčně, bydleli v pronájmu a neměli negativní kreditní historii (důkaz: protokol o prověření úvěryschopnosti; návrh smlouvy ze dne 19. 8. 2021; výpis z účtu žalované; pracovní smlouva žalované a žalovaného včetně dohod o změně).7. Žalovaní čerpali převodem na účet částku ve výši 400 000 Kč, přičemž od března 2022 se dostali do prodlení s měsíční splátkou (důkaz: výpis z úvěrového účtu 1/2021, 1/2022, 3/2022, 2/2022).8. Dne 12. 10. 2022 právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný k 27. 10. 2022 (důkaz: prohlášení o splatnosti ze dne 12. 10. 2022 pro každého žalovaného; kopie zásilky 2x).9. Dohodou ze dne 1. 8. 2023 došlo k postoupení pohledávky za žalovanými na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovaným oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne 25. 8. 2023 (důkaz: oznámení o postoupení ze dne 25. 8. 2023; smlouva o postoupení ze dne 1. 8. 2023 včetně přílohy).10. Žalobkyně vyzvala žalované k uhrazení dluhu přípisem ze dne 7. 12. 2023 a 14. 12. 2023 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 7. 12. 2023 a 14. 12. 2023; kopie dodejek).11. Vzhledem k tomu, že žalovaní jsou státní občani Rumunska, zabýval se soud nejprve posouzením své pravomoci a použitelného právního řádu. S ohledem na evropský prvek je třeba aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Žalovaných poslední známé bydliště bylo na území České republiky, a proto je třeba postupovat podle čl. 62 ve spojení s rozsudkem ze dne 17. 11. 2011 ve věci , Anonymizováno, . v. , jméno FO, věc C-327/102 a s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.05.2011, č.j.: 33 Cdo 2485/2008 a vycházet z bydliště, které bylo na území České republiky. Žalovaná věc spadá do nároku ze spotřebitelské smlouvy dle Nařízení. České soudy jsou tak příslušné podle čl. 18 Nařízení Brusel I. bis dle bydliště žalovaných. S ohledem na evropský prvek v řízení je třeba při zjištění rozhodného práva postupovat dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Dohoda stran je typově spotřebitelskou smlouvou, a tedy rozhodné právo je určeno dle čl. 6 Nařízení Řím I. bydlištěm spotřebitelů, na jehož území žalobkyně provozovala svou podnikatelskou činnost. Toto rozhodné právo si zároveň strany zvolily. Ve věci bude tedy postupováno dle českého právního řádu.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.13. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle ust. § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.15. Podle čl. II zák. č. 257/2016 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.16. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému posky