222 C 178/2025-35 — Okresní soud v Kladně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, nebo , právnická osoba, ), poskytl žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, dne 6. 2. 2024 částku 15 000 Kč, dne 6. 2. 2024 částku 10 000 Kč, dne 7. 2. 2024 částku 5 000 Kč a dne 8. 2. 2024 částku 10 000 Kč. Mezi právním předchůdcem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen předložit. Proto se domáhá pouze bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětných částek. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě celkové dlužné částky ve výši 40 000 Kč předžalobní výzvou. Žalovaný ani přes výzvu neuhradil ničeho, žalobce dále požaduje i příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný k výzvě soudu i přes poučení námitky nesdělil, soud proto vyšel v souladu s poučením z toho, že také souhlasí.3. Ze zprávy banky a z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne 6. 2. 2024 částku 15 000 Kč, dne 6. 2. 2024 částku 10 000 Kč, dne 7. 2. 2024 částku 5 000 Kč a dne 8. 2. 2024 částku 10 000 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalobce žalovaného vyzval předžalobní upomínkou ze dne 20. 6. 2025 k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by uvedenou částku žalobci vrátil.4. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku v celkové výši 40 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobce, na kterého byla pohledávka dle § 1879 občanského zákoníku postoupena, v souladu s § 2991 občanského zákoníku právo na vrácení této částky. Žalobě tedy bylo co do požadované částky 40 000 Kč a úroků z prodlení z této částky vyhověno. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., počátek prodlení byl odvozen od stanovené lhůty k plnění obsažené ve výzvě. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 504 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu věci, 700 Kč za kvalifikovanou výzvu k plnění, 700 Kč za podání ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 504 Kč. Postup dle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.