223 C 147/2025-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, , jejímž předmětem bylo „Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU“. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 9. 4. 2023, pojistné bylo sjednáno ve výši 52 496 Kč, splatné bylo první den pojistného období, které bylo sjednáno jako roční. Pojištění zaniklo dne 15. 7. 2024 z důvodu marného uplynutí 30denní lhůty pro zaplacení pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, trvalo od 9. 4. 2024 do 15. 7. 2024. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, ač k tomu byl vyzván.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 9. 4. 2023 pojistnou smlouvu č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, . Pojištění bylo sjednáno s účinností od 9. 4. 2023 na dobu neurčitou s ročním pojistným 52 496 Kč. Splatnost prvního pojistného byla sjednána na den 9. 4. 2023. Žalovaný pojistné za období od 9. 4. 2024 do 15. 7. 2024 nezaplatil, proto byla dne 14. 7. 2024 ze strany žalobkyně pojistná smlouva ukončena. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2024, přesto dlužné pojistné nezaplatil.4. Podle §12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinném v době vzniku pojistného vztahu, zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Uplynutím lhůty pojištění zaniká. Pojištění zaniká podle § 12 odst. 1 písm. a) a h) uvedeného zákona též uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, nebo oznámením změny vlastnictví vozidla pojistiteli. Pojistitel má přitom podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 o. z. má pojistitel právo vedle dlužného pojistného též na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok na dlužné pojistné uplatnila po právu. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, trvalo dle tvrzení žalobkyně od 9. 4. 2024 do 15. 7. 2024. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, přičemž netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na pojistné podle smlouvy cokoliv uhradil ani že by žalovaný pojistnou smlouvu ukončil. Soud tedy vycházel z toho, že smluvní vztah v žalovaném období trval a že žalovaný pojistné nezaplatil, ačkoli byl o zaplacení upomínán. Alikvotní část pojistného za dobu od 9. 4. 2024 do 15. 7. 2024 činí žalovanou částku. Současně žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 369 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý z úkonů právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, s ohledem na přechodné ustanovení v čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., neboť tyto úkony právní služby byly učiněny před nabytím účinnosti uvedené vyhlášky, a z částky 400 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.7. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.