228 C 27/2025-77 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč na jistině a 1 000 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, včetně příslušenství s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 17. 9. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Protože žalovaná řádně úvěr neplatila, byl úvěr zesplatněn. Za upomínání žalobkyně nárokuje po žalované náklady na upomínání ve výši 1 000 Kč. Žalovaná nic nezaplatila, a to ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 3. 2025, kde jí byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky nejpozději do 4. 4. 2025.2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz.3. Dne 20. 8. 2025 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání řádně doručeno.4. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených důkazů:5. Nahlédnutím do veřejného rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně.6. Dle smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, předsmluvních informací, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzením o vyplacení úvěru měla žalobkyně uzavřít s žalovanou dne 17. 9. 2024 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž částka ve výši 20 000 Kč byla poskytnuta na bankovní účet spotřebitele a splatná v měsíčních splátkách po 3 000 Kč spolu s úrokem ve výši 36 000 Kč (úročení 15 % p.m.) při RPSN 436 % p.a. Ze smlouvy vyplývá i oprávnění žalobkyně v případě nezaplacení úvěr zesplatnit. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované. U žalované je uvedeno, bezdětná, rodinná stav družka, průměrný příjem činil 19 800 Kč, náklady na bydlení činily 5 000 Kč, náklady na potraviny a běžné zboží 2 000 (počítáno s 3 000 Kč), pravidelné finanční závazky činily 3 000 Kč, sázky 0 Kč, Lustrace včetně registru SOLUS byly bez negativních záznamů. Žalovaná neprocházela insolvenčním rejstříkem a také neměla žádný zápis v rejstříku exekucí. Předložený občanský průkaz i řidičský průkaz náležel žalované a podle kontroly OP nebyl občanský průkaz veden jako neplatný. Dle tvrzení žalobkyně z výpisu z účtu vyplýval příjem ve výši 31 991 Kč, žalovaná uvedla příjem 19 800 Kč, výpisy žalobkyně nedoložila. Verifikační platbu žalobkyně dokládá screeingem platební aplikace, z níž vyplývá, že transakce spočívající v platbě 1 Kč na účet žalobkyně nebyla zpracována z důvodu nízkého disponibilního zůstatku. Detail pohybu – bezhotovostní platba a zpráva , právnická osoba, . potvrzují, že dne 17. 9. 2024 byla částka 20 000 Kč zaslána na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , variabilní symbol byl , Anonymizováno, a poznámka byla , Anonymizováno, úvěr a zpráva pro příjemce byla CFIG úvěr. Upomínkami ze dne 20. 10. 2024 a ze dne 5. 11. 2024 včetně e-mailových znění z totožných dní byla žalovaná upomínána o zaplacení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2025, odeslanou dle podacího lístku téhož dne, byla žalovaná vyzvána k zaplacení celé dlužné částky před podáním žaloby do 4. 4. 2025.7. Věc byla posouzena podle právních předpisu platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.10. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.16. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku 20 000 Kč, přičemž žalobkyni neuhradila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 20 000 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat ve znění žaloby od 5. 4. 2025, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne 21. 3. 2025 s určením data splatnosti do 4. 4. 2025. Žalovaná je tak v prodlení od 5. 4. 2025. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu, tj. v části týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. soud