228 C 73/2025-66 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 38 165 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o úvěru, které á měly být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou, kdy na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty úvěry ve výši 5 000 Kč dne 20. 7. 2024 a 15 000 Kč dne 15. 8. 2024. Vedle úhrady těchto jistin a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucím od 20. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % z částky 5 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 15 000 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení. Současně požaduje úhradu dalších plateb, a to odměnu za poskytnutí úvěru 150 Kč, úhradu nákladů původního věřitele spojených se zpracováním žádosti o úvěr ve výši 1 800 Kč, poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, platbu za zasílání upomínek ve výši 800 Kč, 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 170 Kč (celkem 6 620 Kč) a z druhé smlouvy pak odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 250 Kč, náklady spojené se zpracováním žádosti o úvěr 2 700 Kč, poplatek za administraci 700 Kč, platby za zasílání upomínek ve výši 800 Kč a 1 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 6 210 Kč (celkem pak 11 545 Kč). Pohledávka byla posléze postoupena na společnost , právnická osoba, , která pohledávku následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k potvrzení došlo prostřednictvím kódu zaslaného prostřednictvím SMS, k ověření účtu žalované došlo zaplacením verifikační platby. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky.2. V rámci jednání, po přednesu žaloby a konstatování, že nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět v části týkající se dalších plateb, spojených s poskytnutými platbami a úroky z prodlení, kdy nově požaduje úhradu jistin ve výši 5 000 Kč a 15 000 Kč a úroků z prodlení jdoucích od 1. 8. 2025 (u pohledávky ve výši 5 000 Kč) a od 21. 10. 2025 (u pohledávky ve výši 15 000 Kč).3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Ačkoliv byla řádně a včas předvolána, nedostavila se k nařízenému jednání, z účasti se neomluvila, nepožádala o doručení. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Listina označené jako předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že úvěrující měl poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč, na 30 dní, zápůjční úroková sazba měla činit 36,5 % p.a., RPSN měla činit 5 395,58 Kč, listina neobsahuje žádné údaje žalované, kromě v závěru listiny uvedené jméno žalované, s připojeným rodným číslem. Listina není nikým podepsána, za žalovanou mělo dojít potvrzení SMS kódem dne 17. 7. 2024 Obdobný obsah je druhého předsmluvního formuláře, který je na částku 15 000 Kč z 15. 8. 2024. Zápůjční úrokové sazba 36,5 %, ročně RPSN činila 773,59. Ani tato listina neobsahuje vlastnoruční podpis žalované.5. Vlastnoruční podpisy žalované neobsahují ani listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, ze dne 17. 7. 2024 a , Anonymizováno, ze dne 15. 8. 2024. Zde jsou i osobní údaje žalované, výše jistiny úvěru, zápůjční úrokové sazby a RPSN jsou shodné.6. Právní předchůdkyní žalobkyně měly být žalované zasílány výzvy k úhradě dne 22. 9. 2024, 18. 10. 2024, 4. 9. 2024 a 30. 9. 2024. Žádná z těchto výzev datově neodpovídá přehledu výzvev, které měly být žalované zasílat emailem či formou SMS zprávy.7. Z předžalobní ze dne 13. 10. 2025 pak bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána úhradě k úvěru z 15. 8. 2024 ve výši 15 000 Kč, odeslána byla téhož dne. Součástí je i oznámení o postoupení. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2025 pak bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě úvěru z 20. 7. 2024 ve výši 5 000 Kč, odeslána byla dle podacího archu téhož dne. Lhůt k úhradě byla v obou případech stanovena v trvání 7 dnů ode dne odeslání výzvy.8. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem účtu, na který byly finanční prostředky vyplaceny, je právě žalovaná, přičemž dne 10. 7. 2024 byla připsána částka 5 000 Kč a dne 15. 8. 2024 byla připsána částka ve výši 15 000 Kč.9. Ze všeobecných obchodních podmínek nebyly zjištěny žádné další skutečnosti.10. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvy o úvěru, pak tato tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listin označených jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, popřípadě předsmluvních informací, neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodám, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzených dohod, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle.11. Tento nedostatek v rozsahu tvrzení a dokazování nebyl odstraněn ani poté, co byla žalobkyně v tomto směru poučena podle § 118a o. s. ř.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.13. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakýkoliv dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložené smlouvy byly uzavřeny a podepsány právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohod dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).17. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.18. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalované na účet v jejím vlastnictví 5 000 Kč a 15 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byly pohledávky dle § 1879 o. z. postoupeny, podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost