ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2026:208.C.49.2026.1 Datum: 2026-06-04 Předmět: o zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 45 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 1958 z. č. 89/2012 Sb., § 2636 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízenínáklady léčenínáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím (§ 45 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 1958 z. č. 89/2012 Sb., § 2636 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že poskytla žalovanému dne , datum, - , datum, ošetření v , adresa, , na akutním oddělení č. , hodnota, . Jeden ošetřovací den za akutní péči činí 5 600 Kč, žalovanému byla tato částka vyfakturována, ale ten jí neuhradil. V české republice ani v zahraničí nemá žalovaný nemocenské pojištění. Žalovaný však cenu ošetření nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván a svůj závazek co do důvodu a výše uznal.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené faktury ze dne 8. 3. 2023, údajů z registru pojištěnců, upomínek vzal soud za prokázané, že žalovaný byl ve dnech , datum, – , datum, léčen u žalobkyně, není pojištěn, takže shora uvedenou fakturou žalobkyně vyúčtovala náklady za léčení za 10 ošetřovacích dní po 5 600 Kč za den přímo žalovanému. Tento ničeho neuhradil. Později byl žalovaný o zaplacení ještě upomínán upomínkami a v rámci předžalobní upomínky.4. Ze žádosti o náhradní doklad bylo zjištěno, že žalovaný s adresou pobytu , Anonymizováno, byl lustrován v seznamu pojištěnců , Anonymizováno, pojišťovny , Anonymizováno, , nebyl ztotožněn.5. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh cokoli zaplatil, soud proto vycházel z toho, že nic nezaplatil.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný byl u žalobkyně hospitalizován na akutním oddělení ve dnech , datum, - , datum, , náklady léčení nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván a opakovaně upomínán.7. Podle § 2636 o. z. se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.8. Podle § 2642 o. z. se ke každému úkonu v rámci péče o zdraví vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba.9. Dle § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011o zdravotních službách § 45 poskytovatel je povinen informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,10. Dle § 5 odst. 1 písm. b) zák. č. 372/2011 akutní péče, je péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se pacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí.11. Tato péče je poskytována i osobám, které nejsou pojištěny v ČR, musí si jí však uhradit jako samoplátci. Ze sdělení registru zahraničních pojišťoven bylo zjištěno, že žádost žalobkyně o proplacení léčebných výloh byla zamítnuta s odůvodněním, že žalovaný není v zahraničí pojištěn. Částka za léčení mu tak byla vyfakturována k přímému zaplacení pacientem, toto však neučinil a úhradu neprovedl. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. Vedle nároku na zaplacení nákladů poskytnuté zdravotní péče tak žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po výzvě k zaplacení uvedené ve faktuře (§ 1958 odst. 2 nového občanského zákoníku). Proto soud návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla osvobozena od úhrady soudního poplatku a jejímu návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, přechází poplatková povinnost na žalovaného. Soud mu tedy uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 4 % z žalované částky dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.