209 C 188/2025-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s odůvodněním, že žalovaná a společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřely dne 13. 12. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 17 000 Kč. Úvěr měl být zaplacen nejpozději dne 12. 1. 2024. Žalovaná ale úvěr nesplatila řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2025 přešlo právo pohledávky od původního věřitele na společnost , právnická osoba, ., od kterého nabyla pohledávku za žalovanou žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze stejného dne. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 17 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 139 Kč a úroku ve výši 503,01 Kč. Žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky a také uvedla, jak věřitel před poskytnutím úvěru zkoumal a hodnotil úvěruschopnost žalované. Žalobkyně uvedla i to, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky, před podáním žaloby jí byla zaslána předžalobní výzva. Ani na tu ale žalovaná nereagovala.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě před podáním žaloby, potvrzení o odeslání finančních prostředků, podací lístek, smlouvy o postoupení pohledávek.3. Na základě žaloby a do spisu založených listin soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento zrušen. Účastníci poté souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (když ve stanovené lhůtě nezaslali soudu vyjádření, že s takovým postupem nesouhlasí). Soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání, při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise, které do spisu založila žalobkyně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádné důkazy nenavrhla.4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o úvěru. Žalované byl úvěr ve výši 17 000 Kč zaslán na jí uvedené číslo účtu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na úvěr cokoli splatila. Smlouvami o postoupení pohledávek právo pohledávky za žalovanou přešlo na žalobkyni, která před podáním žaloby žalovanou k úhradě dluhu vyzvala.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. V daném případě po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu. Mezi žalovanou a původním věřitelem došlo k uzavření smlouvy o úvěru, žalovaná čerpala úvěr 17 000 Kč, který však v dohodnuté době ani později věřiteli ani žalobkyni, na kterou přešlo právo pohledávky, nesplatila. Neuhradila ani sjednané poplatky v celkové výši 7 139,99 Kč ani sjednaný úrok 503,01 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, kdy kromě jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť tím, že žalovaná peněžitý dluh neuhradila řádně a včas se beze sporu do prodlení dostala a žalobkyně úroky z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a náklady na právní zastoupení. Soudní poplatek činí 986 Kč, náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 400 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O splatnosti celkových nákladů ve výši 2 801 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.