209 C 233/2025-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy, a to dne 10. 2. 2023 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dne 30. 12. 2022 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Podle první smlouvy poskytl věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutou částkou celkem 29 213 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 22 358 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 355 Kč. Podle druhé smlouvy poskytl věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit věřiteli celkem 19 975 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 14 905 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 3 570 Kč. V prvním případě se žalovaný zavázal celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčku a poplatků uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 820 Kč, ve druhém případě v 21 měsíčních splátkách po 1 904 Kč. Žalovaný ani v jednom z případů ale nesplácel řádně a včas. Se splátkami se dostal do prodlení. Za celou dobu trvání prvního smluvního vztahu neuhradil ničeho, za celou dobu trvání druhého smluvního vztahu uhradil pouze 4 000 Kč. Pohledávky za žalovaným – první v celkové výši 79 106,89 Kč plus úroky a zákonné úroky z prodlení, druhá v celkové výši 49 660,21 Kč plus úroky a zákonné úroky z prodlení, byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 s účinností k témuž dni. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení v prvním případě částky 30 000 Kč, ve druhém případě částky 16 000 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši poskytnutých jistin 13 000 Kč a 20 000 Kč, kdy z jistiny 20 000 Kč byla odečtena částka 4 000 Kč, kterou žalovaný na dluh uhradil. Žalobkyně ale požaduje také kapitalizované zákonné úroky z prodlení a úroky z prodlení z dlužných částek do zaplacení. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek vyzvala, žalovaný ale ani na předžalobní výzvu nereagoval.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, Smlouvu o postoupení pohledávek, listiny nazvané jako Smlouvy o spotřebitelském úvěru, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání, tabulku umoření.3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listinných důkazů vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit to vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání pouze na základě listin založených do spisu. Za splnění zákonných podmínek soud poté rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný převzal v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částky 30 000 Kč a 20 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni uhradil více než 4 000 Kč (v souvislosti s druhou zápůjčkou). Smlouvou o postoupení pohledávek bylo dále prokázáno, že na žalobkyni právo obou pohledávek za žalovaným přešlo. Žalobkyně skutečně žalovanému přechod pohledávek písemně oznámila, před podáním žaloby mu zaslala i předžalobní výzvu.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, žalovaný nevrátil žalobkyni (její právní předchůdkyni) peníze, které mu byly poskytnuty, v plné výši. Tuto výši žalobkyně v řízení řádně specifikovala a listinami doložila. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, s vrácením peněžitého plnění se dostal do prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno.8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 840 Kč a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 700 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit celkové náklady řízení ve výši 4 744 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o.s.ř.