210 C 229/2025-78 — Okresní soud v Kladně

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 14 517,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 249,53 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Odůvodnění1. Žalobkyně se u zdejšího soudu proti žalovanému domáhala zaplacení částky 14 517,72Kč s příslušenstvím z titulu úvěru, poskytnutého žalobkyní žalovanému formou smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení až do výše 78 800 Kč ze dne 27. 9. 2024. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr, kdy konec kreditového rámce měl nastat dne 21. 3. 2026. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v konkrétních splátkách, přičemž první splátka se stala splatnou dnem 27. 10. 2024.2. Úvěr žalovaný vyčerpal ve výši 8 000 Kč dne 27. 9. 2024, ale žalobkyni splatil na úhradu jistiny pouze 34,24 Kč (dne 3. 12. 2024 částku 8,43Kč, dne 20. 12. 2024 částku 2,2 Kč, dne 24. 4. 2025 částku 12,25 Kč, dne 27. 5. 2025 částku 11,36 Kč).3. Pohledávka za žalovaným je tvořena nesplacenou jistotou ve výši 7 965,73 Kč, smluvním úrokem 6 268,19 Kč, poplatkem za vyplacení tranši úvěru ve výši 139,20Kč a poplatkem za službu „Presto“ ve výši 144,60Kč. Dále žalobkyně po žalovanému nárokuje zákonný úrok z prodlení z nárokovaných částek vyjma smluvního úroku od 25. 2. 2025 do zaplacení.4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že poté, co žalobkyně řádně prověřila jeho úvěruschopnost, z titulu výše uvedené smlouvy od žalobkyně převzal částku 8 000 Kč Na svou obranu však uvedl, že, byť splácel nepravidelně, splatil žalobkyni již celých 8 000 Kč, avšak žalobkyně po něm stále požaduje další a další splátky, v nichž se žalovaný již nevyzná a jeví se mu, že požadované platby ze strany žalobkyně již nejsou oprávněné.5. K jednání ze žalobkyně nedostavila – neúčast předem omluvila, avšak nepožádala o odročení jednání. Soud proto postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti.6. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 27. 9. 2024 a Všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností čerpat až do výše až 78 800 Kč s postupným čerpáním, z platební historie a zejména z tvrzení žalobkyně i samotného žalovaného bylo vzato za nesporné, že předmětem úvěru se stala toliko částka 8 000 Kč, která byla ze strany žalobkyně poukázána na účet, označený žalovaným. Z obsahu smlouvy bylo prokázáno, že první splátka úvěru byla splatná do27. 10. 2024, naposledy 21. 3. 2026 s úrokem ve výši 1,016 % denně (což v přepočtu znamená, že se jedná o úrok ve výši 370,84% ročně), RPSN činí 1793,67% (ročně). Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách www.flexifin.cz. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybral požadovanou částku a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Výplata finančních prostředků žalovanému byla prokázána bankovním výpisem žalobkyně. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit poplatky, jak shora žalobkyně uvádí. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy bylo prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne 20. 1. 2025 vyzvala žalovaného k mimosoudnímu plnění do 3 dnů pod pohrůžkou podání žaloby. Z přehledu splátek bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně nesplácel. Z listin, založených ve spise, bylo prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.7. Ze smlouvy o úvěru, jak výše uvedeno, bylo mimo jiné též prokázáno, že žalobkyně označila číslo svého účtu, na který mají být splátky ze strany žalovaného poukazovány – č. , č. účtu, nebo , č. účtu, .8. Z potvrzení banky o platbách, provedených žalovaným ve prospěch účtu č. , č. účtu, , bylo prokázáno, že na uvedený účet žalovaný z účtu, vedeného pod názvem „, Jméno žalovaného, “ zaslal následující částky: dne 3. 12. 2024 částku 2 000 Kč, dne 27. 5. 2025 částku 1 500 Kč, dne 24. 4. 2025 částku 2 000 Kč, dne 20. 12. 2024 částku 500 Kč, a dne 27. 1. 2026 částku 2 000 Kč.9. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byl žalovanému původním věřitelem poskytnut úvěr, z něhož žalovaný fakticky vyčerpal částku celkem 8 000 Kč, věřitelka i žalovaný se při uzavření smlouvy dohodly na konkrétních podmínkách, za kterých bude žalovanému úvěr poskytnut - jakou formou bude žalovaný úvěr splácet, včetně sankcí, které budou následovat v případě, přestane – li žalovaný dlužnou částku včetně dohodnutého příslušenství splácet řádně a včas podle dohody. Žalovaný po faktickém čerpání úvěru své povinnosti porušil, poskytnuté peněžní prostředky podle smlouvy řádně nesplácel, ke dni podání žaloby ale z titulu podání žaloby žalobkyní splatil z titulu předmětné smlouvy celkem 6 000 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku ještě o 2 000 Kč více, celkem splatil z titulu předmětné smlouvy 8 000 Kč.10. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovanou jako spotřebitelkou (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 o. z., u níž neměla Žalovaný jako úvěrovaná možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.15. V první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.18. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.19. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.20. Podle občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů „zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o. z., resp. § 2051 o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny „zvláště nevýhodné doložky