217 C 137/2025-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedenou částku ve výši 12 750 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným byla vedena jednání o uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z tohoto důvodu jmenovaná společnost dne 1. 9. 2022 vyplatila žalovanému částku 12 750 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti De Vries , právnická osoba, ., která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 postoupila na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu výzvou odeslanou dne 12. 12. 2022. Žalovaný však nic nezaplatil.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť žalobkyně před opravou žaloby jako žalovaného označila neexistujícího člověka.3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.4. Ve věci bylo podle § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) rozhodnuto na základě listin založených ve spise, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný k výzvě soudu námitky proti rozhodnutí ve věci bez nařízení ústního jednání nesdělil, v souladu s jemu daným poučením měl soud proto za to, že také souhlasí.5. Soud rozhodl na základě níže uvedených listinných důkazů.: Z písemnosti, která je zobrazením elektronického dokumentu s názvem „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, ve spojení s potvrzením o provedené platbě dne 1. 9. 2022 a zprávou , Anonymizováno, ze dne 19. 12. 2025 bylo prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, . (dříve pod názvem , Anonymizováno, , právnická osoba, .) a žalovaným byla vedena jednání o uzavření smlouvy o úvěru, na základě které jmenovaná společnost žalovanému poukázala na jeho účet částku 12 750 Kč dne 1. 9. 2022. Z upomínky věřitele ze dne 12. 12. 2022 byla prokázána výzva žalovanému k zaplacení také jistiny ve výši 12 750 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2024 a oznámení o postoupení pohledávky společnosti původního věřitele žalovanému ze dne 11. 1. 2024 ve spojení s poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že předně pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni.6. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.8. Podle § 1968 občanského zákoník dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. V souzeném případě žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce společnost tehdy pod názvem , Anonymizováno, , právnická osoba, . (, právnická osoba, .) z důvodu zdánlivého uzavření smlouvy o úvěru zaslala žalovanému částku 12 750 Kč (prokázáno potvrzením o platbě a zprávou banky žalovaného), přičemž žalovaný v řízení ani netvrdil, že by cokoliv z této částky žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdce zaplatil, nebo že by zde byl právní důvod pro vyplacení peněz. Soud proto uložil žalovanému podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku vydat žalobkyni, na níž byla pohledávka ze smlouvy postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku (dle ustálené judikatury smlouvou o postoupení pohledávky přechází na postupníka také pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení při neplatně sjednané smlouvě) bezdůvodné obohacení ve výši 12 750 Kč. Při neplatné smlouvě byl dluh z bezdůvodného obohacení splatný k výzvě věřitele, k čemuž došlo doručením elektronické upomínky ze dne 12. 12. 2022. Splatnost dluhu soud určil v souladu se zásadním ustanovením občanského práva – dle výzvy věřitele, neboť žalovaný žádné skutečnosti ohledně jeho možností dluh splatit ani netvrdil.11. Protože žalovaný v době splatnosti bezdůvodné obohacení nezaplatil, dostal se do prodlení a je podle § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu se žalobním žádáním povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 500 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 750 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t..13. Soudní poplatek ve výši 200 Kč byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou první písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.