218 C 169/2025-73 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel dne 21. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (nárok I). Na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, což stvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 761 Kč a dále částku 7 350 Kč za poskytnutí úvěru, částku 2 077 Kč za administrativní činnost a částku 2 700 Kč za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště. Celkovou dlužnou částku 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 splátkách po 1 992 Kč měsíčně. Splatnost poslední splátky připadala na den 21. 9. 2024. Žalovaný zaplatil pouze částku 2 000 Kč. Dále žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne 11. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (nárok II). Na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, což stvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 761 Kč a dále částku 7 350 Kč za poskytnutí úvěru, částku 2 077 Kč za administrativní činnost a částku 2 700 Kč za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště. Celkovou dlužnou částku 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 splátkách po 1 992 Kč měsíčně. Splatnost poslední splátky připadala na den 11. 6. 2024. Žalovaný zaplatil pouze částku 8 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 postoupil původní věřitel obě pohledávky na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný o zaplacení marně upomínán předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025.2. Usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 6. 10. 2025 byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů týkajících se odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v písemném doplnění žaloby ze dne 15. 10. 2025 s odkazem na příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvedla, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv o úvěru, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a zjištěné informace byly zaznamenány do žádostí o úvěr ze dne 21. 7. 2023 a 11. 4. 2023 a ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami a čestným prohlášením k bydlení. Dále původní věřitel nahlížel do veřejných registrů. Současně žalobkyně po provedení kontrolního výpočtu kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení vzala žalobu částečně zpět, a to ve vztahu k nároku I. co do kapitalizovaného úroku ve výši 553,02 Kč a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 187,20 Kč a ve vztahu k nároku II. co do kapitalizovaného úroku ve výši 322,24 Kč a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 638,61 Kč. Soud v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 3. 11. 2025.3. S ohledem na pochybnosti o oprávněnosti celého nároku soud ve věci nařídil ústní jednání (platební rozkaz nebyl vydán). K jednání dne 15. 1. 2026 se žalovaný nedostavil, až byl řádně předvolán, k věci se nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. Žalobkyně na žalobě v celém rozsahu setrvala.4. Z předložených listinných důkazů, a to žádostí o úvěr ze dne 21. 7. 2023 a 11. 4. 2023, smluv o úvěru ze dne 21. 7. 2023 a 11. 4. 2023, přehledů plateb, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 21. 7. 2023 právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 888 Kč, tj. celkem se zavázal zaplatit 27 888 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 14 splátkách po 1 992 Kč měsíčně. Žalovaný podle přehledu transakcí uhradil pouze jedinou splátku ve výši 2 000 Kč. Dále dne 11. 4. 2023 právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 888 Kč, tj. celkem se zavázal zaplatit 27 888 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 14 splátkách po 1 992 Kč měsíčně. Žalovaný podle přehledu transakcí uhradil pouze čtyři splátky v celkové výši 8 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. K doložení tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, předložila žalobkyně žádost o úvěr ze dne 21. 7. 2023. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný ke své osobě a svým poměrům formou vyplněného dotazníku uvedl, že je zaměstnaný, svobodný, nemá děti, bydlí u rodičů. Žalovaný dále uvedl, že má měsíční mzdu ve výši 26 050 Kč. Výdaje na bydlení byly vyčísleny částkou 3 000 Kč, náklady na jídlo, dopravu a osobní náklady částkou 4 255 Kč měsíčně, srážky ze mzdy 2 237 Kč měsíčně a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč. Dále žalobkyně předložila žádost o úvěr ze dne 11. 4. 2023. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný ke své osobě a svým poměrům formou vyplněného dotazníku uvedl, že je zaměstnaný, svobodný, nemá děti, bydlí u rodičů. Žalovaný dále uvedl, že má měsíční mzdu ve výši 30 807 Kč. Výdaje na bydlení byly vyčísleny částkou 3 000 Kč, náklady na jídlo, dopravu a osobní náklady částkou 4 250 Kč měsíčně, srážky ze mzdy 3 509 Kč měsíčně. Jiné výdaje žalovaný neuváděl. K doložení tvrzených výdajů na bydlení bylo předloženo čestné prohlášení žalovaného z 21. 7. 2023. Jiné doklady k doložení výdajů žalovaného předloženy nebyly. K doložení příjmů byla předložena pracovní smlouva ze dne 18. 7. 2022 a výplatní pásky za období od ledna do června 2023. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán jako skladník, jeho čistá mzda za leden 2023 činila 27 577 Kč, ze mzdy byla provedena srážka na exekuci ve výši 2 373 Kč, čistá mzda za únor 2023 činila 37 000 Kč, ze mzdy byla provedena srážka na exekuci ve výši 5 514 Kč, čistá mzda za březen 2023 činila 27 844 Kč, ze mzdy byla provedena srážka na exekuci ve výši 2 462 Kč, čistá mzda za duben 2023 činila 22 994 Kč, ze mzdy byla provedena srážka na exekuci ve výši 1 963 Kč a další srážka ve výši 1 963 Kč, čistá mzda za květen 2023 činila 28 900 Kč, ze mzdy byla provedena srážka na exekuci ve výši 2 814 Kč a další srážka ve výši 2 814 Kč a čistá mzda za červen 2023 činila 26 256 Kč, ze mzdy byla provedena srážka na exekuci ve výši 1 933 Kč a další srážka ve výši 1 933 Kč.5. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Po právní stránce