228 C 88/2025-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 22 020 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázal tuto částku vrátit. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, proto došlo 11. 5. 2024 k zesplatnění celého úvěru, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalobkyně požaduje i úhradu smluvního úroku za první měsíc, celkem pak 4 800 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % ročně za období od 12. 5. 2024 do 20. 7. 2025 ve výši 5 520 Kč. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 800 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 12. 5. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 5 520 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky, k podpisu došlo dle dodatku za použití kódu zaslaného na telefon SMS zprávou.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil k jednání. Z účasti na tomto jednání se omluvila žalobkyně. Žalovaná, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, se k nařízenému jednání nedostavila. Soud proto postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.4. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.5. Žalobkyně předložila potvrzení o výši pobíraného důchodu žalované ve výši 15 727 Kč, od 10. 1. 2024, pro invaliditu třetího stupně. Připojena je i kopie občanského průkazu žalované.6. Postoupení pohledávky mělo být žalované oznámeno dne 20. 7. 2025, současně byla zaslána i výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby, odeslány byly dne 23. 7. 2025 (důkaz: oznámení, výzva a potvrzení o odeslání).7. Smlouvami o postoupení pohledávek bylo prokázáno postoupení pohledávky z , právnická osoba, na , právnická osoba, . a z této pak na žalobkyni.8. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dle obsahu má jít o smlouvu uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . (dále také jen jako „právní předchůdkyně“) a žalovanou, na základě které měl být žalované poskytnut spotřebitelský úvěr až do výše 50 000 Kč, úroková sazba 40 % měsíčně, se splatností vždy 9. den v měsíci. Smlouva není žalovanou vlastnoručně ani elektronicky podepsána. Dle bodu 10.9. smlouvy se podpisem rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem.9. Dle přípisu ze dne 11. 5. 2024 měla být žalovaná právní předchůdkyní informována o zesplatnění spotřebitelského úvěru ke dni 11. 5. 202410. Ze souhlasu se zpracováním osobních údaj, formulář pro standardní informace, všeobecných obchodních podmínek, nebyly zjištěny další, od shora uvedeného, odlišné skutečnosti.11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.12. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ust. § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.15. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a ani z žádného jiného důkazu nevyplývá, že s žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované či zaslání SMS dostatečným způsobem nedokládá, že právě žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní smlouvu a co bylo obsahem takové smlouvy.17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoliv. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují.18. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.19. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nicméně to, že soud nemá za dostatečně prokázány všechny rozhodné skutečnosti, mohla žalobkyně do jisté míry odvozovat i z výzvy, kterou soud adresoval žalobkyni, kde požadoval upřesnit dotaz na banku k prokázání odeslání finančních prostředků a vlastnictví účtu. Pro případ, že by soud věc posuzoval ve smyslu bezdůvodného obohacení, žalobkyně navrhovala učinit dotaz na banku žalované, nicméně tento dotaz specifikovala pouze obdobím, číslem účtu a celkovou částkou. Nebylo zde uvedeno, pod jakým variabilním symbolem, v jaké dny či v jakých částkách, z jakého účtu (žaloba je formulována obecně, není tedy ani zřejmé, zda platba ve výši 12 000 Kč měla odejít jednorázově či postupně ve více platbách). Případně zjištěné skutečnosti, by tedy nemohly mít význam pro toto řízení, neboť jen těžko lze jakoukoliv platbu či platby v souhrnné výši 12 000 Kč vnímat jako peníze od právní předchůdkyně. Proto soud tento dotaz nemohl realizovat (do jednání odpověď žalobkyně soudu nedorazila) a tudíž věc nebylo možné posoudit ani ve smyslu bezdůvodného obohace