230 C 20/2023-89 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 269,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) s žalovaným uzavřela dne 6.8.2019 distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěrové prostředky ve výši 50 269,30 Kč, který se zavázal splatit nejpozději do 18.10.2022. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz a poskytl údaje, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Následně žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru CRKI a EUCB. Právní předchůdkyně neměla pochyb o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, s VS , var. symbol, . Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 269,30 Kč, žalobkyně (na niž byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020) požadovala i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 269,30 Kč za období od 19.10.2022 do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzván.2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. dubna 2023 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila tvrzení (a navrhla důkazy) o konkrétní výši příjmů žalovaného (a jejich ověření konkrétními dokumenty) zjištěných v rámci posuzovaní schopnosti žalovaného splácet úvěr poskytovatelem úvěru. Podáním žalobkyně ze dne 26.4.2023 však požadovaná konkrétní tvrzení doplněna nebyla.3. Následně soud dne 3. května 2023 soud vyrozuměl účastníky o přerušení řízení v důsledku úpadku žalovaného vysloveného usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. KSPH , spisová značka, -, právnická osoba, . Dne 7.11.2025 bylo insolvenční řízení žalovaného pravomocně skončeno zrušením konkursu prohlášeného na majetek žalovaného. Soud tak následně pokračoval v řízení a na den 26.2.2026 nařídil jednání.4. Žalovaný se ani po opakované výzvě k věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 6.8.2019 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše 80 000 Kč jako spotřebitelský bezúčelový úvěr, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Sjednán byl smluvní úrok ve výši 10,5 % měsíčně. Smlouva není opatřena podpisy – ani vlastnoručními ani jakýmkoli autorizačním kódem.7. Ze zprávy banky ze dne 15.3.2023 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný.8. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný v průběhu období od 6.8.2019 do 26.10.2022 načerpal od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky v celkové výši 168 469 Kč a splatil finanční prostředky ve výši 141 016 Kč.9. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 bylo zjištěno, že žalovaný uspokojil v insolvenčním řízení projednávanou pohledávku žalobkyně co do částky 5 077,89 Kč, tj. v rozsahu 2,27%.10. Po zhodnocení všech předložených listin (dále i oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.11.2022, předžalobní upomínka z 16.11.2022 a poštovní podací arch z téhož dne) dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost , Anonymizováno, v období od 6.8.2019 poskytla žalovanému částku ve výši 168 469 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil pouze 141 016 Kč; následně pak 5 077,89 Kč v insolvenčním řízení prostřednictvím svého insolvenčního správce. Dne 16.11.2022 právní předchůdce žalobkyně odeslal výzvu žalované k zaplacení dluhu a zároveň oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že byla uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru dne 6.8.2019, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o revolvingovém úvěru“ ani listiny nazvané „loan application info“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně úroku z úvěru ve výši 10,5% měsíčně vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.11. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“).12. Podle § 1725 věty první o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.13. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.16. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda vůbec mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru došlo a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně své břemeno důkazní, které ji v tomto sporu tíží. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsensus (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o uzavření předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, kromě listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru, ve které je namísto podpisu žalovaného uvedeno pouze datum 6.8.2019 a prázdný řádek. Toto vyhotovení ovšem vytvořila sama žalobkyně a spolehlivě proto nemůže prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl.21. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání a aby označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).22. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému na jeho bankovní ú