230 C 50/2023-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem 59 480 Kč a výší měsíční splátky 4 % z aktuální dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného především tak, že vypočítala jeho kreditní skóre, prověřila žalovaného v registrech [příjmení], [příjmení] a ISIR, v nichž nebyl nalezen, a v registru NRKI, kde byl nalezen s pozitivním vyhodnocením. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal na webových stránkách žalobkyně, kde zadal své osobní údaje a údaje o svých poměrech a předložil svůj občanský průkaz a průkaz zdravotní pojišťovny Uzavření smlouvy potvrdil SMS kódem zaslaným na jím zadané telefonní číslo. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu celkem načerpal částku 114 280 Kč a na úvěr naopak uhradil 104 362 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně jej ke dni [číslo] 2022 zesplatnila. Žalobkyně se nyní domáhá neuhrazené jistiny ve výši 55 466,65 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč, smluvní pokuty 2 000 Kč za prodlení s úhradou splátek, úroku ve výši 8 522,26 Kč (součet nezaplacených úroků z úvěru za období od zesplatnění úvěru do podání žaloby) a úroku ve výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 933,18 Kč (15 % ročně od [datum] do [datum]) a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 666,65 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. 4. Ve smlouvě o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 59 480 Kč, který se žalovaný zavázal splácet s roční úrokovou sazbou 26,28 % ve splátkách ve výši 4 % z čerpaného úvěrového rámce. Sjednaná byla i smluvní pokuta 500 Kč za prodlení se splátkou. Žalovaný smlouvu podepsal SMS kódem. 5. V úvěrové zprávě zpracované žalobkyní v rámci zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr má žalovaný uveden jeden existující splátkový kontrakt, jednu odmítnutou žádost o splátkový kontrakt a 4 ukončené splátkové kontrakty. Žalobkyně podle úvěrové karty před poskytnutím úvěru provedla kontrolu žalovaného v insolvenčním rejstříku, v němž nebyl nenalezen. Dále jej prověřila v registrech NRKI (výsledek [příjmení]), [příjmení] (výsledek [příjmení]), ISIR, [příjmení] (výsledek [příjmení]). Žalovaný byl prověřen i z hlediska jeho bezdlužnosti u žalobkyně ([anonymizováno] – [příjmení]). Žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky („ MLS“) na základě příjmu žalovaného, který měl uvést v žádosti ve výši 36 000 Kč (samotnou žádost žalobkyně nepředložila, předložila však výpis žalovaného z jeho bankovního účtu vedeného u [právnická osoba] vyžádaný za účelem možného posouzení příjmů a výdajů žalovaného), životního minima, výše splátek jiných úvěrů (5 961 Kč) a poskytovaného úvěru 2 379 Kč. Podobné údaje plynou z potvrzení o provedení ověření bonity žalovaného. Žalobkyně si také vyžádala číslo občanského průkazu žalovaného a jeho průkazu zdravotní pojišťovny. 6. Uzavření smlouvy a akceptaci nabídky žalovaným prokazuje i transakční historie - podle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný za období od [datum] do [datum] vyčerpal jistinu celkem 114 280 Kč a uhradil 43 splátek úvěru (celkem 104 362 Kč). Úvěr žalovaný přestal splácet od srpna 2022 (prvotní čerpání dne [datum] formou nákupu zboží v hodnotě 17 480 Kč; dne [datum], dne [datum], [datum] pak převod hotovosti 10 000 Kč na účet [bankovní účet]; dne [datum] opět převod hotovosti 12 000 Kč na účet [bankovní účet], dne [datum] 4 000 Kč, [datum] 4 000 Kč, dne [datum] 5 500 Kč, [datum] 4000 Kč, dne [datum] 3 600 Kč, [datum] 400 Kč, [datum] 8000Kč, [datum] 2 500 Kč, [datum] 4000 Kč, [datum] 5 000 Kč [datum] 2000 Kč, [datum] 2000 Kč, [datum] 10 200 Kč). 7. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že se jedná o účet vedený na jméno žalovaného a že na něm v období od [datum] do [datum] proběhl kreditní obrat ve výši 22 289 Kč a debetní obrat 45 566 Kč. 8. Dopisem ze dne [datum], odeslaným [datum] (viz poštovní podací arch), vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků. 9. Dopisem (předžalobní výzvou) ze dne [datum], odeslaným [datum] (viz poštovní podací arch), vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 64 543,81 Kč, kterou jí žalovaný měl dlužit na základě úvěrové smlouvy, do 7 dnů od odeslání této výzvy. 10. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o úvěru za shora uvedených podmínek. Žalovaný úvěr čerpal, ale nevrátil jej zcela podle sjednaných podmínek, ačkoli byl upomínán, proto došlo ke dni 1 [datum] k zesplatnění celého úvěru ve shora uvedené výši, včetně kapitalizovaného příslušenství. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 12. Po právní stránce soud věc uzavřel, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Přijetí nabídky žalobkyně k uzavření této smlouvy žalovaným je zřejmé z toho, že žalovaný se podle ní zachoval, tj. přijal plnění žalobkyně (čerpal úvěr), když převážná většina čerpané úvěrové jistiny byla čerpána převodem na jeho bankovní účet a že žalobkyni uhradil 43 splátek úvěru ve výši, pod variabilním symbolem a na účet podle smlouvy o úvěru (§ 1744 občanského zákoníku). Soud tedy neměl pochybnosti o tom, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena mezi účastníky tohoto řízení.Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku) a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Soud má za to, že v daném žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele. Ty byly objektivně zjištěny z výpisu z bankovního účtu žalovaného; dále z výpisu NRKI bylo zjištěno, že své předchozí splátkové závazky ve čtyřech úvěrových případech řádně splatil, když ani s jednou z těchto předchozích splátek se nedostal do prodlení. 15. Podle § 122 odst. 4 zák.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena platná písemná smlouva o spotřebi