11 C 17/2021-19 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 468 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, výpisu z účtu žalobkyně, výpisu z OR žalobkyně, výpisu z úvěrového účtu, fotokopie občanského průkazu žalovaného, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo OP. Žalovaný při uzavírání smlouvy poskytl žalobkyni kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 8 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru tedy celkem 1 600 Kč. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů z revolvingovému účtu činí 4 505 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 5. 2020 v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 14 468 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. 5. Z předžalobní výzvy k úhradě, podacího archu má soud za prokázané, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky- předžalobní upomínka před podáním žaloby. 6. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil. 7. Soud shledal, že mezi žalovaným a žalobkyní, došlo k platnému uzavření smlouvy dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný úvěr čerpal, ale nedodržoval podmínky předmětné smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou a úvěr byl zesplatněn v souladu se smlouvou. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s dlužnými smluvními úroky, poplatky, smluvní pokutou a úroky z prodlení, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí. 8. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta podle § 14b, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč, paušální částku náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b advokátního tarifu, + 21% DPH. Lhůta k plnění náhrady nákladů byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění podle § 149 odst. 1 o.s.ř.