11 C 382/2021-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 808 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 16. 3. 2020. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o zápůjčce s přílohami, VOP, výpisu z účtu, upomínek má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne 16. 3. 2020, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a uhradit dojednaný poplatek ve výši 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 1. 7. 2020. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 2 832 Kč, kdy tato částka byla započtena na smluvní pokutu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je povinen uhradit za vyhotovení a zaslání každé písemné upomínky 500 Kč. S ohledem na to, že žalovaný nehradil řádně a včas bylo jí žalobkyní zaslány 2 upomínky, žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení 1 000 Kč za upomínání žalovanému. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s plněním závazku, když žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 558 Kč v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil. Soud shledal, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo k platnému uzavření smlouvy dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku. Žalovaný zápůjčku obdržel, ale nedodržoval podmínky předmětné smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta dle ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s poplatky, úroky z prodlení, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí a smluvní pokutou. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 000 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu.