11 C 435/2020-29 — Okresní soud v Kutné Hoře

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 334 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených splátek za koncové zařízení, smluvních pokut a platebních služeb. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z účastnických smluv, nastavení služeb, dlužných vyúčtování má soud za prokázané, že [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným na základě žalovaným podepsané objednávky služeb účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Ve smlouvě si žalovaný s [právnická osoba] dohodli, že se tento jejich smluvní vztah řídí zákonem č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, a že nedílnou součástí Účastnické smlouvy jsou Všeobecné podmínky [právnická osoba], se kterými vyslovil žalovaný podpisem Účastnické smlouvy svůj souhlas. Žalovaný současně zakoupil od právního předchůdce žalobkyně koncová zařízení. Žalovaný neuhradil splátky za koncové zařízení, smluvní pokuty a platební služby v celkové výši 19 334 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání zásilky má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě prostřednictvím právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něco hradil. Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvy o poskytování elektronických komunikací v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, má žalobkyně nárok na uhrazení dlužné částky ve výši 19 334 Kč za poskytnuté služby třetích, splátky za koncová zařízení a smluvní pokuty. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 OZ úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyně požadovala úroky z prodlení v nižší výši. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21 % DPH.