ECLI: ECLI:CZ:OSKH:2021:5.C.79.2021.1 Datum: 2021-11-12 Předmět: O zaplacení 105 840,88 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", " ["peněžité plnění""pojištění úvěru""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 105 840,88 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 151 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 24. 6. 2019 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 10,9 % ročně. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši 1 584 Kč. Splátky však neplnila řádně a včas, pročež žalobkyně po marném upomínání v souladu se smluvními ujednáními zbytek úvěru zesplatnila dne 27. 6. 2020. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 96 996,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 253,70 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 13,11 Kč, a poplatků ve výši 1 578 Kč. Přes výzvu žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradila.
2. Skutečnost, že žalovaná je cizí státní příslušnicí, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, když situace, kdy pobyt žalované není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu. Protože se nepodařilo přes rozsáhlé pátrání soudu zjistit, na území jakého členského státu má žalovaný bydliště, pak má soud za to s odkazem na závěry rozhodnutí Soudního dvora C -327/10 ze dne 17. 11. 2011 ve věci Hypoteční banka a.s. proti Udovi Mikovi Lindnerovi, ECR I -00117, že obdobně v této věci je soudem příslušným o věci rozhodnout, když na území ČR se nacházelo poslední známé bydliště žalované a žalovaná před podáním žaloby žalobkyni jinou adresu neoznámila. Pak tedy soud pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalované v řízení opatrovníkem advokáta.
3. Opatrovník žalované s žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru (prokázáno smlouvou ze dne 24. 6. 2019, průkazy tlumočníka). Žalobkyně dle uzavřené smlouvy poskytla žalované úvěr ve smluvené výši 100 000 Kč, který žalovaná čerpala (prokázáno výpisem z účtu žalované) a zavázala se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách (celkem 95 splátek) včetně příslušenství a smluvených poplatků ve výši 1 584 Kč ke každému 15. dni v měsíci. V čl. 7 smlouvy si žalovaná sjednala pojištění úvěru za poplatek ve výši 174 Kč měsíčně. Protože žalovaná nehradila úvěr v souladu se smlouvou a podmínkami, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 27. 6. 2020 a vyzvala žalovanou k úhradě (prokázáno přehledem splácení úvěru a dopisy ze dne 26. 5. 2020 a 27. 6. 2020). Přes výzvu žalovaná pohledávku v žalované výši nezaplatila (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2021 včetně dodejky).
5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji náhrada nákladů řízení ve výši 5 434 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 234 Kč a paušální náhrady za čtyři úkony (výzva k plnění, podání žaloby, podání ze dne 16. 8. 2021, účast na jednání dne 12. 11. 2021) po 300 Kč učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.