8 C 38/2021-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen„ žalobce“) se domáhal zaplacení částky 7 702,99 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen„ žalovaný“) neuhradil v části uvedené částku, kterou písemně uznal. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Z průvodního věřitele ([společnost] [_]) byla pohledávka postoupena na žalobce. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Z příloh žaloby (zejm. z listiny o uznání dluhu ze dne 7. 11. 2014), jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný vůči žalobci písemně uznal svůj dluh co do důvodu i výše (dluh ve výši 37 202,99 Kč z titulu z úvěrové smlouvy [číslo]) a dlužnou částku ve výši 7 702,99 Kč dosud neuhradil. Soud shledal, že žalovaný platně dle § 2053 an. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uznal svůj dluh vůči žalovanému. Nastala tak vyvratitelná domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval a žalovaný je povinen dlužnou částku uhradit. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč (3x200 Kč) a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč), DPH 21 %.