9 C 391/2021-18 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 260 Kč spolu s příslušenstvím z důvodu neplnění platebních povinností vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 6. 8. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“). 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Právní předchůdce sjednal s žalovanou dne 6. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované přenechány peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala půjčku řádně a včas splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 180 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy a další splátky byly splatné vždy do posledního dne následujícího sedmidenního období. Celková dlužná částka činila 10 800 Kč a sestávala se z jistiny 6 000 Kč, úroku 1 200 Kč, administrativního poplatku 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Pohledávka za žalovanou byla předchůdcem žalobkyně na žalobkyni postoupena, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná uhradila na svůj závazek celkem částku 3 540 Kč. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>6. Věc byla soudem posuzovaná dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), přičemž podle § 2390 tohoto zákona přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Podle § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 OZ na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. 9. Soud shledal, že mezi právní předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. OZ. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce dle smluvního ujednání žalované peněžní prostředky přenechal, avšak žalovaná se dostala do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy a svému závazku v částce 7 260 Kč (jistina 5 646,67 a poplatky 1 613,33 Kč) nedostála. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru spolu s dlužnými smluvními úroky a úroky z prodlení, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 10. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 11. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.