9 C 392/2021-43 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník sjednali dne 15. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Citroen, [registrační značka] s počátkem pojištění od 15. 8. 2019, přičemž pojistné bylo sjednáno měsíčně ve výši 576 Kč. Pojištění zaniklo ke dni 15. 11. 2019 pro neplacení pojistného, když žalovaný ani přes opakované výzvy a upozornění na možnost zániku pojistné smlouvy neuhradil splatné pojistné. Pojistné za období od 15. 8. 2019 do 15. 11. 2019 nebylo žalovaným uhrazeno. Dlužná částka ve výši 1 778 Kč představuje poměrnou část sjednaného pojistného ve výši 1 728 Kč a náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného ve výši 50 Kč. Tato částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní výzvu. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>8. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>9. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>10. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i> <i>11. Podle § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalovanému vznikla povinnost zaplatit pojistné. Žalovaný svou povinnost uhradit pojistné nesplnil, a proto má žalobkyně právo na dlužné pojistné za dobu do zániku pojištění, ke kterému došlo dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a které nebylo zaplaceno, tedy na částku 1 728 Kč. Soud vyhověl žalobě i v části požadovaného poplatku, neboť žalovaný byl s povinností platit případné poplatky seznámen ve všeobecných pojistných podmínkách a sazebníku žalobkyně. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.