9 C 410/2021-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 026 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalované výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z oznámení o závadách, potvrzení o nedodržení SPPO a Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu, má soud za prokázané, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné železniční dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně vlakem [číslo] to dne 20. 5. 2019. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného činila 26 Kč a výše přirážky k jízdnému 1 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015, seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020, seznamu postupovaných pohledávek, má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel, postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni. 7. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalované byla ve smyslu § 142a o. s. ř. odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky. 8. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná na pohledávku žalobkyně něco plnila. <i>9. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.</i> <i>10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.</i> <i>11. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.</i> <i>12. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> 13. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. 14. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 15. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.