9 C 441/2021-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 26. 11. 2019. 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně sjednala s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 1. 12. 2019, přičemž pojistné bylo sjednáno měsíční v částce 590 Kč; nedoplatek na pojistném za období od 1. 9. 2020 do 4. 1. 2021 činil 2 436 Kč a poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy 350 Kč. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Pojištění zaniklo ke dni 4. 1. 2021 pro neplacení pojistného, když žalovaný ani přes opakované výzvy a upozornění na možnost zániku pojistné smlouvy neuhradil splatné pojistné. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>6. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>7. Podle § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou podle § 2758 a násl. OZ. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný pojistné u pojistné smlouvy nehradil řádně a včas, přičemž dluh žalovaného na pojistném činí 2 436 Kč. Soud vyhověl žalobě i v části požadovaného poplatku, neboť žalovaný byl s povinností platit případné poplatky seznámen v obchodních podmínkách a sazebníku žalobkyně. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 9. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 10. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.