11 C 25/2022-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 23 131 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce provozoval dvě motorová vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to první z nich od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 a od 1. 5. 2020 do 31. 12. 2020, druhé od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020, a žalobkyně tak má ze zákona nárok na příspěvek za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 16. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] (dále jen„ vozidlo A“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Ode dne 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 (celkem 152 dní) nebylo k vozidlu A sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 7 144 Kč ve lhůtě 60 dnů dne 16. 9. 2020, splatnost nastala ke dni 16. 11. 2020. 5. Z upomínky ze dne 13. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení výše uvedené částky 7 144 Kč a dále uplatnila náklady na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč. 6. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 23. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] (dále jen„ vozidlo B“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Ode dne 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 (celkem 152 dní) nebylo k vozidlu B sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 7 144 Kč ve lhůtě 60 dnů dne 23. 9. 2020, splatnost nastala ke dni 23. 11. 2020. 7. Z upomínky ze dne 21. 1. [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyloučila období od 2. 4. 2020 do 31. 5. 2020 a za toto období platbu již nepožadovala, upomenula však žalovaného o zaplacení částky 4 324 Kč za období od 1. 1. 2020 do 1. 4. 2020 (92 dní) a dále uplatnila náklady na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč. 8. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 7. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila, že vozidlo A (avšak již s technickým průkazem č. [číslo technického průkazu], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Ode dne 1. 5. 2020 do 15. 12. 2020 (celkem 229 dní) nebylo k vozidlu A sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 10 763 Kč ve lhůtě 60 dnů dne 7. 1. 2020, splatnost nastala ke dni 8. 3. 2021. 9. Z upomínky ze dne 15. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení výše uvedené částky 10 763 Kč a dále uplatnila náklady na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč. 10. Z výpisu z registru vozidel ze dne 17. 1. 2022 vydaným Městským úřadem Kutná Hora, Odborem dopravy a silničního hospodářství soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla A od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 a v období od 1. 5. 2020 do 15. 12. 2020 a vozidla B v období od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020. 11. Z předžalobních výzev ze dne 2. 6. 2021, 9. 6. 2021 a 21. 7. 2021 včetně dokladů o jejich odeslání a doručení soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě tří pohledávek z titulu neuhrazeného příspěvku za provozování vozidel A a B. 12. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něco hradil. 13. Na základě takto provedeného dokazování tak soud dospěl k závěru, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla A od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 a v období od 1. 5. 2020 do 15. 12. 2020 a vozidla B v období od 1. 1. 2020 do 1. 4. 2020, přičemž v daných obdobích neměl k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně pak u žalovaného řádně uplatnila nárok na příspěvek do svého garančního fondu (7 144 Kč, 4 324 Kč a 10 763 Kč) a náklady na vymáhání pohledávek (3x 300 Kč), žalovaný však neuhradil ničeho. 14. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen Zákona) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobkyni] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 15. Dle § 4 odst. 2 Zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 16. Dle § 4 odst. 3 Zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 17. Dle § 4 odst. 4 Zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [žalobkyni] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 18. Dle § 4 odst. 5 Zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobkyně] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 19. Dle § 2 odst. 1 písm. h) a i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 Zákona stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 20. Dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů [žalobkyně] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 21. Vozidlo A nemělo ode dne 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020, tedy celkem 152 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena dle ustanovení § 1 odst. 2 Zákona a žalovaný byl v rozhodné době jeho vlastníkem. Výše příspěvku dle § 4 odst. 3 Zákona proto činí 7 144 Kč, výše nákladů pak částku 300 Kč, žaloba byla shledána jako důvodná co do částky 7 444 Kč. 22. Vozidlo B rovněž nemělo ode dne 1. 1. 2020 do 1. 4. 2020, tedy celkem 92 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena dle ustanovení § 1 odst. 2 Zákona a žalovaný byl v rozhodné době jeho provozovatelem i vlastníkem. Výše příspěvku dle § 4 odst. 3 Zákona proto činí 4 324 Kč, výše nákladů pak částku 300 Kč, žaloba byla shledána jako důvodná co do částky 4 624 Kč. 23. Vozidlo A dále nemělo ode dne 1. 5. 2020 do 15. 12. 2020 tedy celkem 229 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena dle ustanovení § 1 odst. 2 Zákona a žalovaný byl v rozhodné době jeho vlastníkem. Výše příspěvku dle § 4 odst. 3 Zákona proto činí 10 763 Kč, výše nákladů pak částku 300 Kč, žaloba byla shledána jako důvodná co do částky 11 063 Kč. 24. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužných částek dostal do prodlení (dne 17. 11. 2020 a 9. 3. 2021 ve vztahu k pohledávkám za vozidlo A a dne 23. 11. 2020 ve vztahu k pohledávce za vozidlo B) a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., Protože žalobkyně požadovala úroky z prodlení od pozdějšího data, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle jejího požadavku. 25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 378 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 926 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 AT + 21 % DPH ve výši 252 Kč.