12 C 319/2022-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci byli dále vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 8. 2022, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání; žalovaná se nevyjádřila, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 1 827 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy o poskytování služeb elektřiny ze dne 15. 3. 2021, když žalovaná neuhradila za dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], od 14. 7. 2021 do 27. 7. 2021. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 3. 2021 sjednána smlouva o poskytování služeb elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a poskytovat s tím související služby. Žalovaná se smlouvou zavázala elektřinu odebrat a řádně a včas uhradit jeho cenu i cenu za poskytnuté služby. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování služeb, dle kterých je zákazník povinen uhradit poplatek 100 Kč za každou jednotlivou upomínku k zaplacení (bod 9 písm. d)). V období od 12. 6. 2021 do 13. 7. 2021 a od 14. 7. 2021 do 27. 7. 2021 žalovaná spotřebovala elektřinu v ceně 1 627 Kč, kterou žalobkyně žalované vyúčtovala 2 fakturami, a to fakturou [číslo] se splatností dne 2. 8. 2021, znějící na částku 622 Kč, a fakturou [číslo] se splatností dne 22. 8. 2021, znějící na částku 1 005 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 23. 8. 2021, 13. 9. 2021 dvě upomínky, které byly žalované žalobkyní vyúčtovány fakturou č. [číslo], se splatností dne 6. 9. 2021, znějící na částku 100 Kč a č. [číslo], se splatností dne 27. 9. 2021, znějící na částku 100 Kč Žalovaná na tuto pohledávku přes předžalobní výzvu ze dne 27. 4. 2022 ničeho nezaplatila. 6. Po právní stránce věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) věty prvé se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.</i> 9. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektřiny dle § 50 e. z., na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za odebrané a za služby s jejich poskytováním související zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i skutečnost, že žalobkyně svému závazku ze smluv dostála a žalované na sjednané odběrné místo elektřinu dodala. Cenu žalobkyně řádně vyúčtovala, naopak žalovaná svou povinnost vyplývající z předmětných závazkových vztahů nesplnila, když cenu za odebranou elektřinu v celkové výši 1 627 Kč včas neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované dvě výzvy, za které žalované vyúčtovala částku 200 Kč; soud vyhověl žalobě i v tomto rozsahu, neboť žalovaná byla s povinností platit případné poplatky seznámena ve všeobecných pojistných podmínkách. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 10. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.