5 C 356/2022-18 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se návrhem domáhala zrušení vyživovací povinnosti stanovené žalovanému, který je jejím otcem, s tím, že žalobkyně ke dni 31. 8. 2022 ukončila studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích a od tohoto termínu je schopna se sama živit, a proto navrhla, aby soud zrušil vyživovací povinnost žalovaného naposledy stanovenou rozhodnutím ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 334/2019. 2. Žalovaný s podaným návrhem souhlasil v celém jeho znění, jak byl podán. 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: 5. Naposledy byla vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni stanovena rozsudkem pro uznání zdejšího soudu ze dne 8. 1. 2020, č.j. 11 C 334/2019-11, jímž se žalovaný zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 8 000 Kč měsíčně (prokázáno citovaným rozsudkem). Žalobkyně dne 31. 8. 2022 ukončila studium na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích, přičemž od uvedeného data je schopna se živit (prokázáno nesporným tvrzením účastníků). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nějž lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, než jsou děti schopny se samy živit. Obvykle tato doba odpovídá době, po kterou se dítě řádným studiem připravuje na budoucí povolání. Soud v projednávané věci zjistil, že žalobkyně studium, kterým se připravovala na budoucí povolání, již dokončila a v současné době je schopna se sama živit. Soud tak s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že již nejsou dány důvody pro to, aby vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni nadále trvala, a proto vyživovací povinnost žalovaného ke dni uvedenému ve výroku rozsudku zrušil. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto by jí náležela náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že výsledek řízení je nicméně i ku prospěchu žalovaného a žalobkyni v řízení žádné náklady nevznikly, soud o náhradě nákladů řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.