7 C 121/2022-29 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 4. 2022 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalovaným stanovena povinnost zaplatit jí částku 32 034 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný [č. 1] řídil osobní vozidlo tovární značky Felicia, [registrační značka] dne 21. 4. 2019. S vozidlem vjel mimo vozovku a pravou přední částí narazil do zaparkovaného vozidla tovární značky Ford Fiesta, [registrační značka], které vlivem střetu narazilo do oplocení domu [č. p.] [Žalovaný č. 1] [celé jméno žalovaného] následně místo dopravní nehody opustil. Vlastníkem vozidla je žalovaný [č. 2]. Bylo zjištěno, že žalovaný [č. 1] [celé jméno žalovaného] neměl oprávnění k řízení vozidla. Za to byl v přestupkovém řízení uznán vinným. Způsobenou nehodou došlo ke škodě na oplocení ve výši 1 602 Kč a na vozidle Ford Fiesta ke škodě 39 778 Kč, celkem 41 380 Kč bylo pojistné plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný [č. 1] [celé jméno žalovaného] řídil bez řidičského oprávnění a žalovaný [č. 2] [celé jméno žalovaného], coby vlastník vozidla, půjčil toto vozidlo osobě, která neměla řidičské oprávnění, vznikl tak žalobkyni nárok na úhradu pojistného plnění od žalovaných. Mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena dohoda o uznání dluhu, na základě této dohody plnili ve výši 9 346 Kč, zbývá k úhradě 32 034 Kč, což přes výzvy neuhradili. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalovaným nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalovaní, byť řádně obesláni, nedostavili. 4. Soud na základě provedených důkazů, tj. detail relace o dopravní nehodě, zpráva Městského úřadu v Kutné Hoře, zápis o poškození motorového vozidla, zápis o poškození věcí movitých a nemovitých, fotodokumentace, vzal za prokázané, že dne 21. 4. 2019 řídil žalovaný [č. 1] osobní vozidlo tovární značky Felicia, [registrační značka] u domu [č. p.] v obci [obec]. S vozidlem přijel vpravo mimo vozovku a pravou přední částí narazil do zaparkovaného vozidla tovární značky Ford Fiesta, [registrační značka], které vlivem střetu narazilo do oplocení domu [č. p.]. Bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla je žalovaný [č. 2]. Dále bylo prokázáno, že žalovaný [č. 1] řídil bez řidičského oprávnění, tím spáchal přestupek a byl projednáván u Městského úřadu v Kutné Hoře. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 7. 2019. Dále na základě dokladu o výplatě pojistného plnění, návrhu pojistné smlouvy, uplatnění nároku z povinného ručení, oznámení škodné události z povinného ručení, nabídkového listu, ocenění ojetého vozidla, sdělení výše pojistného plnění – totální škoda, výplaty pojistného plnění, rozpočtu nákladů na opravu, bylo prokázáno, že z titulu pojistné smlouvy [číslo] o odpovědnosti z provozu vozidla uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným [č. 2] [celé jméno žalovaného] k vozidlu Škoda Felicia, vyplatila žalobkyně v souvislostí s pojistnou událostí poškozenému [jméno] [příjmení] částku 1 602 Kč za škodu způsobenou na oplocení domu [č. p.] a poškozené [jméno] [příjmení] částku 39 778 Kč za totální škodu na vozidle Ford Fiesta. Celkem tedy 41 380 Kč. 5. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o povinném ručení, má žalobkyně proti žalovanému [č. 1] právo na náhradu toho, co za něj vyplatila, protože žalovaný [č. 1] bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný [č. 1] narazil do zaparkovaného vozidla Ford Fiesta, měl povinnost tuto dopravní nehodu neprodleně oznámit policii, setrvat na místě dopravní nehody až do příjezdu policie a zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, jak uvádí § 47 odst. 4, odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pokud jde o ztížení možnost řádného šetření pojistné události, pak žalobkyně uvádí, že dle konstantní soudní judikatury (např. rozsudku Nejvyššího soudu, ze dne 25. 7. 2012, sp. zn.: 23 Cdo 676/2012), platí, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok. 7. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení, má žalobkyně proti žalovanému [č. 1] právo na náhradu toho, co za něj vyplatila, protože žalovaný [č. 1] bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody, ačkoliv bylo jeho povinností na místě setrvat a vyčkat příjezdu policie. 8. Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona o povinném ručení, má žalobkyně právo na náhradu toho, co vyplatila za žalovaného [č. 1], protože žalovaný [č. 1] řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. 9. Podle § 10 odst. 1 písm. j) zákona o povinném ručení má žalobkyně proti žalovanému [č. 2] nárok na náhradu toho, co za něj vyplatila, protože žalovaný [č. 2] předal řízení vozidla osobě, která nebyla držitelem řidičského oprávnění. 10. Podle § 10 odst. 3 zákona o povinném ručení odpovídají žalovaný [č. 2] žalovaný [č. 1] za pohledávku žalobkyně společně a nerozdílně. 11. Podle § 2 písm. f) zákona o povinném ručení, se pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 6 odst. 1 uvedeného zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Žalovaný [č. 2] je osobou povinnou k náhradě z titulu provozovatele vozidla ve smyslu § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný [č. 1] jako řidič vozidla je pak povinen k náhradě dle § 2910 občanského zákoníku. 12. Dále na základě dohody o uznání dluhu výzvou k plnění bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o uzavření dluhu, na základě níž se žalovaní zavázali v pravidelných měsíčních splátkách po 1 400 Kč, počínaje květnem 2020 pod ztrátou výhody splátek, uznaný dluh ve výši 41 380 Kč splácet. Bylo zjištěno, že uhradili pouze 9 346 Kč, dostali se do prodlení a tím se stala celá částka 32 034 Kč splatnou. Nebylo prokázáno, že by žalovaný něčeho uhradil. 13. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. Vyhověl i co se týče požadovaného příslušenství, neboť výše úroku odpovídá zákonnému předpisu a je požadována ode dne následujícího po dni vzniku splatnosti pohledávky. 15. Co se týče výroku o nákladech řízení, je odůvodněn § 142a) o. s. ř., kdy úspěšnému účastníku, tj. žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení, jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 282 Kč, nákladech za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. 4 úkony po 2 420 Kč, 4 x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas, tj. 6 započatých půlhodin po 100 Kč + cestovné 244 Kč + DPH, celkem 15 468,04 Kč.