7 C 148/2020-272 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobci se žalobou podanou dne 11. 7. 2020 domáhali na žalované uhradit žalobkyni č. 1 částku 600 000 Kč s příslušenstvím, žalobci č. 2 částku 600 000 Kč s příslušenstvím, žalobci č. 3 částku 600 000 Kč s příslušenstvím, žalobkyni č. 4 částku 600 000 Kč s příslušenstvím a žalobkyni č. 5 částku 600 000 Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady nemajetkové újmy pozůstalých dle ust. § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobu odůvodnili tím, že žalobci jsou pozůstalí po zemřelém [jméno a příjmení], [datum narození], zemřelém [datum], kdy žalobkyně č. 1 byla manželkou zemřelého, žalobce č. 2 a č. 3 synové zemřelého, žalobkyně č. 4 matkou zemřelého a žalobkyně č. 5 sestrou zemřelého, jenž utrpěl dne 24. 7. 2017 pracovní úraz a následně zemřel. Žalobci uvedli, že žalobkyni č. 1 bylo vyplaceno jednorázové odškodnění ve výši 240 000 Kč v souladu s ust. § 271i odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), ve znění do 31. 12. 2020, a to pojišťovnou [pojišťovna], [IČO]; ostatním žalobcům nebylo vyplaceno ničeho. Žalobci neshledávají vyplacené odškodné jako dostatečné, neboť smrt manžela zanechala žalobkyni č. 1 samotnou na obstarání domu a hospodářství a způsobila jí velké duševní útrapy, které se propsaly do jejího zdravotního stavu; žalobkyně č. 1 trpí ztrátou životní perspektivy a obavami o budoucnost. Žalobci 2. a 3. taktéž utrpěli značné duševní útrapy v důsledku smrti svého otce, když přišli o mužský vzor a o osobu, na kterou se mohli vždy obrátit. Žalobkyně č. 4 smrtí svého jediného syna ztratila smysl života, kdy vzniklé duševní útrapy se silně promítly do jejího zdravotního stavu, což se současně odrazilo i na útrapách žalobkyně č. 5, když tato zůstala sama v péči o matku, tj. žalobkyni č. 4, a snaží se jí kompenzovat ztrátu syna. Z uvedených důvodů se žalobci, jako nejbližší příbuzní zemřelého, domáhali odškodnění nemajetkové újmy ve výši 20 násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v roce předcházejícím úmrtím spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 11. 1. 2020, tj. ode dne následujícího po dni, ve kterém žalovaná odmítla žalobcům odškodnění uhradit. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, když má za to, že za újmu vzniklou žalobcům neodpovídá dle obecných ustanovení občanského zákoníku. Žalovaná uvedla, že je třeba zkoumat, zda nedošlo ke zproštění odpovědnosti žalované za vzniklou újmu, když zemřelý, Pan [příjmení], nepoužil při práci předepsané ochranné pomůcky a nedodržel stanovené bezpečnostní pokyny tak, jak byl proškolen na školení dne 2. 3. 2015, 19. 2. 2016 a 17. 2. 2017. Žalovaná dále uvedla, že denně kontrolovala používání a kvalitu osobních ochranných pracovních prostředků, na základě vyhodnocení rizik a konkrétních pracovních podmínek vedla vše v dokumentaci BOZP a seznámila zaměstnance, jak mají na pracovišti pilnice pila [obec] ochranné pomůcky používat. Nerespektování shora uvedeného ze strany zemřelého [příjmení] vedlo k vážnému pracovnímu úrazu, kdy žalované nebylo prokázáno spáchání přestupku v dané věci. Nadto žalovaná konstatovala, že rozumí vážnosti situace s tím, že svůj morální postoj ve vztahu k žalobkyni č. 1 vyjádřila jednorázovým plněním ve výši 100 000 Kč nad rámec plnění poskytnutého ze strany vedlejšího účastníka. 3. Žalobci ve své replice ze dne 21. 8. 2020 uvedli, že s tvrzením žalované stran jejího vyvinění nesouhlasí, neboť při šetření smrtelného pracovního úrazu bylo sice prokázáno, že p. [příjmení] na sobě neměl ochrannou pomůcku – zástěru, avšak současně nošení této ochranné pomůcky nebylo nadřízenými vyžadováno a kontrolováno. Žalobci upozornili na nutnost kumulativního splnění podmínek ust. § 270 zákoníku práce, kdy pokud sice zaměstnanec porušil předpisy či pokyny k zajištění ochrany při práci, ale zaměstnavatel dodržování pokynu či předpisu nevyžadoval a nekontroloval, pak se zaměstnavatel odpovědnosti za vzniklou škodu či nemajetkovou újmu nezprostí ani částečně. Závěrem žalobci uvedli, že s ohledem na princip jednoty, racionality a obsahové bezrozpornosti, a v souladu s legitimním očekáváním žalobců, je nutné vycházet z právní úpravy, jež naplní legitimní očekávání ve spravedlivou náhradu nemajetkové újmy. 4. Žalovaná ve své duplice ze dne 1. 10. 2020 rozporovala tvrzení žalobců ohledně své spoluúčasti a nemožnosti vyvinění. Žalovaná Zároveň popřela, že by nekontrolovala dodržování pracovních postupů. 5. Žalobci na jednání dne 1. 6. 2021 navrhli změnu žaloby, kdy uvedli, že se domáhají posouzení nároku dle ust. § 271i zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění od 1. 1. 2021. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 6. 2021, č. j. 7 C 148/2020-149, povolil soud změnu žaloby, tak jak byla žalobci navržena. 6. Podáním ze dne 7. 6. 2021, doručeným soudu dne 10. 6. 2021, žalovaná navrhla vstup pojišťovny, [pojišťovna], [IČO], jako vedlejšího účastníka do řízení. Žalovaná současně uvedla, že usnesením Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne 20. 7. 2020, č. j. 10956/4.30/19-22, bylo přestupkové řízení vedené proti žalované pro podezření ze spáchání správního deliktu dle ust. § 30 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci práce, jehož se měla dopustit nedostatečnou kontrolou užívání osobních ochranných pracovních prostředků, zastaveno, neboť bylo shledáno, že se přestupek nestal. 7. Podáním ze dne 30. 7. 2021, doručeným soudu dne 1. 8. 2021, žalobci namítali, že skutečnost, že žalovaná nebyla shledána vinnou přestupkem či správním deliktem, neznamená, že by neodpovídala za nemajetkovou újmu. Žalobci uvedli, že dle ust. § 270 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány; žalobci mají za to, že žalovaná neprokázala, že by shora uvedené soustavně vyžadovala a kontrolovala. Žalovaná shodně neprokázala, že by se předmětná zástěra na pracovišti skutečně nacházela a byla panu [příjmení] k dispozici; žalovaná dále neprokázala, že by porušení pokynu nebo předpisu zemřelým p. [příjmení] bylo jedinou příčinou vzniku pracovního úrazu. 8. Vedlejší účastník, který do řízení přistoupil dne 1. 7. 2021 na straně žalované, ve svém vyjádření ze dne 7. 10. 2021 nároky žalobců ani z části neuznal, a navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Dále uvedl, že nároky žalobců č. 2 a 5 jsou nedůvodné, když dle ust. § 271i zákoníku práce účinného ke dni 27 7. 2021 náleží jednorázové odškodnění toliko pozůstalému manželovi, nezaopatřenému dítěti a rodičům zemřelého zaměstnance, kteří s ním žili v domácnosti. Dle platné právní úpravy byl nárok žalobkyně č. 1 v plné výši uhrazen. 9. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 5. 11. 2021 uvedla, že v den úrazu, jako každý den, rozděloval práci na ranní poradě pan [příjmení] (vedoucí střediska); všichni přítomní pracovníci byli seznámeni s předmětem jejich práce a s povinností vzít si ochranné pomůcky; při kontrole cca v 11:30 hod. se pan [příjmení] střetl s panem [příjmení] vycházejícím z pilnice, který krvácel z břicha; pan [příjmení] byl duchapřítomný, nebyl v šoku; panu [příjmení] sdělil, že při řezání se uvolnila část, jež mu narazila do břicha; po příjezdu sanity a hlídky PČR byla u pana [příjmení] provedena dechová kontrola. Následně proběhlo šetření ze strany inspektorátu práce, ze kterého vyplynulo, že poškozený pan [příjmení] neměl v době úrazu osobní ochranné pracovní pomůcky (dále jen„ OOPP“) stanovené v návodu k obsluze výrobce, a to krátkou vyztuženou zástěru na ochranu břišní části těla, s čímž byl prokazatelně opakovaně seznamován v rámci pravidelných školení zaměstnavatele. Žalovaná konstatovala, že v rámci školení byl kladen velký důraz na používání stanovených OOPP. Žalovaná také pravidelně i namátkově kontrolovala používání stanovených OOPP. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 11. Z předběžné lékařské zprávy ve věci úmrtí [jméno a příjmení], [datum narození], ze dne 1. 8. 2017, soud zjistil, že na základě soudní pitvy výše jmenovaného, bylo jako příčina smrti stanoveno kardiopulmonální selhání/selhání dechu a oběhu/při multiorgánovém selhání, po závažném poranění břišních orgánů 3 dny před smrtí a stavu po opakovaných operacích břišní dutiny. 12. Ze závěrečné zprávy o výsledku šetření pracovního úrazu bylo zjištěno, že došlo k porušení předpisů, když obsluhovatel rozmítacího stroje je povinen nosit vyztuženou ochrannou zástěru proti zpětnému vymrštění dřeva ze stroje (kožená zástěra proti propichu), což bylo jmenovaným panem [příjmení] (dále jen„ poškozený“) porušeno; jiné porušení bezpečnostních předpisů nebylo zjištěno. Dále se ze závěrečné zprávy podává, že nebylo zjištěno porušení pracovního postupu ze strany pana poškozeného, avšak bylo zjištěno, že v době pracovního úrazu n