8 C 344/2022-11 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen„ žalobce“) se domáhal zaplacení částky 7 060 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen„ žalovaný“) neuhradil v části uvedené částku, kterou písemně uznal. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Z příloh žaloby (zejm. z listiny o uznání dluhu ze dne [datum]), jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný vůči žalobci písemně uznal svůj dluh co do důvodu i výše (regresní nárok ve výši 10 060 Kč z titulu ublížení na zdraví pojištěnce VZP ČR dne [datum]) a dlužnou částku ve výši 7 060 Kč dosud neuhradil. Soud shledal, že žalovaný platně dle § 2053 an. občanského zákoníku (dále jen "o. z.) uznal svůj dluh vůči žalovanému. Nastala tak vyvratitelná domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval a žalovaný je povinen dlužnou částku uhradit. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 1 300 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 900 Kč (3 úkony po 300 Kč). Současně soud dovyměřil soudní poplatek za řízení ve výši 400 Kč (regresní nárok VZP není osvobozen od soudních poplatků, viz 19 Co 104/2012, KS [obec]).