11 C 129/2023-24 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná dne 24. 12. 2016 uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka částky 1 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zapůjčenou částku a zaplatit poplatek za její poskytnutí ve výši 250 Kč, to vše do 17. 1. 2017. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2017 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Přes výzvu žalobkyně žalovaná dluh ani zčásti neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o zápůjčce [anonymizováno] [číslo] potvrzení o provedené platbě, zprávy banky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], a žalovaná uzavřeli dne 24. 12. 2016 smlouvu, na základě které původní věřitel poskytl žalované částku ve výši 1 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za jejich poskytnutí ve výši 250 Kč, to vše do 17. 1. 2017. Peněžní prostředky byly převedeny na bankovní účet žalované. Žalovaná dluh ve smluvené lhůtě nezaplatila a dostala se tak do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni 24. 2. 2017 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 2. 2017, přípisem ze dne 24. 2. 2017). Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu (prokázáno předžalobní upomínkou). 4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Ze shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná si zapůjčila peněžní prostředky, které v dohodnutém termínu nevrátila a nezaplatila smluvený poplatek, který svou povahou odpovídá kapitalizovanému úroku za poskytnutí zápůjčky. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována, neboť pohledávku nabyla smlouvou od své právní předchůdkyně. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaná nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21 % DPH.