12 C 259/2023-28 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 ve spojení s § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 2 750 Kč s příslušenstvím představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 3. V podání ze dne [datum] žalovaný výslovně nárok, který byl proti němu žalobou uplatněn, uznal, když v období od [datum] do [datum] provozoval vozidlo [registrační značka] bez pojištění. Současně žalovaný nesouhlasil s tím, aby byl povinován k úhradě nákladů řízení, neboť žalobkyně výzvy k zaplacení nedoručovala na adresu jeho pobytu [část obce a číslo], [PSČ] [obec], nýbrž na adresu [adresa]. <i>4. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňování, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.</i> 5. Protože žalovaný výslovně uznal uplatněný nárok, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. S ohledem na to, že se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.) a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou, postupoval soud podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. a rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, jímž bylo žalobě zcela vyhověno. <i>6. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.</i> 7. Je na místě v obecné rovině uvést, že zmíněné ustanovení váže právo (nárok) na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení na zaslání předžalobní výzvy k plnění. Tato výzva musí být zaslána nejméně 7 dnů před podáním návrhu (žaloby). Výzva má být zaslána na adresu pro doručování nebo na poslední (žalobci) známou adresu. Je třeba připomenout, že zákon neukládá žalobci povinnost zaslat žalovanému předžalobní výzvu k plnění na adresu jeho trvalého bydliště (podle centrální evidenci obyvatel). Žalobce není ani povinen pátrat (zjišťovat), kde žalovaný má své faktické (reálné) bydliště. Rovněž je třeba zdůraznit, že z uvedeného ustanovení nevyplývá, že předžalobní výzva má (musí) být žalovanému doručena (dostat se do jeho dispozice). Stačí prokázat její odeslání (7 dnů před podáním žaloby) na adresu pro doručování nebo (žalobci) poslední známou adresu žalovaného. 8. I když byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, nepřiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení dle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť v dané věci bylo zjištěno, že žalobkyně doručovala žalovanému předžalobní výzvu na adresu [adresa], přičemž z registru vozidel, vedeného Ministerstvem dopravy, soud dotazem na MÚ [obec] zjistil, že je u žalovaného vedena adresa [adresa žalovaného], [PSČ]; tomu také odpovídá adresa žalovaného vedená v centrální evidenci obyvatel. Soud má za to, že žalobkyně nepostupovala dle zákona č. 168/1999 Sb., když žalovanému zaslala předžalobní výzvu na jinou adresu, než je adresa vedená Ministerstvem dopravy. V takovém případě soud nemohl žalobkyni přiznat náhradu nákladů řízení, přestože žalovaný vymáhanou pohledávku výslovně uznal a pouze akcentoval nedostatek předžalobní výzvy. 9. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).