12 C 292/2023-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 795,71 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila žalobkyně tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel s žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [tel. číslo] a [tel. číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Na základě těchto smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran (tzv. SMS na speciálně zpoplatněná čísla, Audiotex, dárcovské SMS, platba přes SMS) a žalovaný se zavázal za služby třetích stran právnímu předchůdci platit vyúčtované ceny. Žalovaný však své povinnosti porušil, když se dostal do prodlení s úhradou služeb třetích stran za období od 13. 7. 2020 do 12. 8. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností k 18. 8. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek. Žalovaný i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má adresu pobytu na území České republiky. Rozhodným právem je pak právo české (dle článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I.). 4. Dále soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2023 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací včetně tzv. SMS na speciálně zpoplatněná čísla, Audiotex, dárcovské SMS, platba přes SMS, neboli služeb třetích stran; žalovaný se pak zavázal za uvedené služby zaplatit vyúčtovanou cenu. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval vyúčtováním [číslo] za období od 13. 7. 2020 do 12. 8. 2020 žalovanému za služby třetích stran. Žalovaný na službách třetích stran dosud neuhradil částku ve výši 7 795,71 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností k 18. 8. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek. Žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva ze dne 10. 1. 2023. Žalovaný i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, se citovaný zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací (např. na obsah finančních služeb, obsah rozhlasového a televizního vysílání a některých služeb informační společnosti).</i> <i>9. Podle § 63 odst. 5, 6 zákona č. 127/2005 Sb. poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Toto shrnutí obsahuje alespoň a) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího přístup k veřejné komunikační síti jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo, obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a v případě, že se liší, kontaktní údaje pro vytýkání vad vyúčtování ceny nebo poskytované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen "reklamace"), b) hlavní znaky každé poskytované služby elektronických komunikací, c) ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a jakékoli pravidelné platby související s jejím používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu, d) délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy, e) rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením, f) přehled informací požadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu, jde-li o služby přístupu k internetu. Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou.</i> 10. Soud shledal, že k rozhodování daného sporu mezi účastníkem a poskytovatelem služeb elektronických komunikací (resp. jeho právním nástupcem) je příslušný soud, nikoli Český telekomunikační úřad. 11. Dále se uzavírá, že mezi právním předchůdcem a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. V rámci smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně za služby poskytnuté ve vztahu k přiděleným telefonním číslům. Tuto povinnost žalovaný porušil, když neplatil řádně a včas vyúčtované ceny poskytovaných služeb. Služby třetích stran, které si žalovaný na základě smlouvy objednal formou zasílání SMS na speciálně zpoplatněná čísla, Audiotex, dárcovské SMS, platba přes SMS, uhradil těmto třetím stranám v souladu se smluvními ujednáními právní předchůdce a vznikl mu tak nárok na jejich zaplacení žalovaným ve vyúčtované výši. 12. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. 13. Žalovaný dluh nesplnil řádně a včas, je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., a to dle žalobního návrhu ode dne následujícího po dni splatnosti faktury nejpozději splatné. Výše zákonného úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 14. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno (výrok I.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 16. Povinnost k plnění by