12 C 371/2023-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 8 877 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“) dne 16. 3. 2023. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Dále byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 8. 2023, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Mezi právním předchůdcem a žalovanou byla dne 16. 3. 2020 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Prostřednictvím této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adresu: [adresa], a poskytovat s tím související služby. Žalovaná se zavázala elektřinu odebrat a řádně a včas uhradit její cenu i cenu za poskytnuté služby. V období od 26. 8. 2020 do 10. 11. 2020 žalovaná spotřebovala elektřinu v ceně 8 877 Kč, kterou právní předchůdce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] se splatností ke dni 11. 12. 2020. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni, což žalované bylo žalobkyní na základě plné moci oznámeno. Dlužnou částku žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby neuhradila, přestože k tomu byla před podáním žaloby vyzvána. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) věty prvé se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.</i> 10. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. 11. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 e. z., na jejímž základě právní předchůdce dodával žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a za služby s jejich poskytováním související zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně svému závazku ze smlouvy dostál a žalované na sjednané odběrné místo elektřinu dodal. Cenu právní předchůdce žalobkyně řádně vyúčtoval, naopak žalovaná svou povinnost vyplývající z předmětného závazkového vztahu nesplnila, když cenu za odebranou elektřinu ve výši 8 877 Kč včas neuhradila. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.