12 C 419/2022-29 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení byl původně nárok žalobkyně na zaplacení částky 45 340,54 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností vyplývajících ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Dne [datum] vzala žalobkyně svůj návrh co do částky 8 800 Kč zpět, proto soud řízení v tomto rozsahu zastavil (viz usnesení č. j. 12 C 419/2022-28). 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalovanému bylo dne [datum] do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání a žalovaný byl v předvolání poučen o skutečnosti, že pokud se k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, žaloba mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum] a žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). 5. V dané věci se jedná o spor z titulu neplnění platebních povinností vyplývajících ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, je proto nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vnikly z uvedeného titulu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 079 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 814 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží jednak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 340,54 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty 36 540,54 Kč (tarifní hodnota v době započetí úkonu), sestávající z částky 2 580 Kč za úkon účast na jednání soudu dne [datum], včetně paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále z náhrady cestovních výdajů ve výši 1/3 z 1 093,07 Kč, vynaložených v souvislosti s cestou zástupce k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět (při ujetých 160 km osobním automobilem zn. Škoda Octavia, při průměrné spotřebě 3,7 l na 100 km, ceně nafty 44,10 Kč a základní sazbě náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy), z 1/3 náhrady za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. (cesta zástupce žalobkyně k celkem 3 jednáním u soudu) a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši 5 177,69 Kč částkou 1 087,32 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Pro úplnost soud uvádí, že k výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 7. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.