12 C 425/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky ve výši 8 461,31 Kč spolu s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“) dne 1. 11. 2019. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Dále byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 10. 2023, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Mezi právním předchůdcem a žalovanou byla dne 1. 11. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Prostřednictvím této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adresu: [adresa žalované], a poskytovat s tím související služby. Žalovaná se zavázala elektřinu odebrat a řádně a včas uhradit její cenu i cenu za poskytnuté služby. V období od 16. 1. 2020 do 19. 1. 2021 žalovaná spotřebovala celkem 1,375 MWh elektřiny v ceně 8 939,72 Kč. Právní předchůdce vyúčtoval za toto období žalované částku ve výši 6 959,72 Kč (po odečtení úhrady žalované ve výši 1 980 Kč), a to fakturou [číslo] se splatností ke dni 5. 2. 2021. Dále v období od 20. 1. 2021 do 9. 6. 2021 žalovaná spotřebovala celkem 0,102 MWh elektřiny v ceně 1 501,59 Kč, kterou právní předchůdce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] se splatností ke dni 28. 6. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni, což žalované bylo dopisem ze dne 11. 7. 2023 oznámeno. Dlužnou částku žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby neuhradila, přestože k tomu byla před podáním žaloby dopisem ze dne 11. 7. 2023 vyzvána. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) věty prvé se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.</i> 9. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. 10. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 e. z., na jejímž základě právní předchůdce dodával žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a za služby s jejich poskytováním související zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně svému závazku ze smlouvy dostál a žalované na sjednané odběrné místo elektřinu dodal. Cenu právní předchůdce žalobkyně řádně vyúčtoval, naopak žalovaná svou povinnost vyplývající z předmětného závazkového vztahů nesplnila, když cenu za odebranou elektřinu v celkové výši 8 461,31 Kč včas neuhradila. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.